Řecká vláda chce příští rok snížit rozpočtový deficit na sedm procent hrubého domácího produktu z letošních očekávaných 7,8 procenta. Sdělil to včera po zasedání kabinetu náměstek ministra financí Filippos Sachinidis. Byl by to výraznější pokles, než jaký v rámci jarní dohody o finanční pomoci požaduje EU a Mezinárodní měnový fond (7,6%).
Vláda předpokládá, že řecká ekonomika zůstane v recesi i příští rok a pokles zažije už třetí rok po sobě. HDP má podle jejího odhadu klesnout o 2,6 % po letošním předpokládaném propadu o čtyři procenta.Vláda, která kvůli dluhové krizi musela letos nastoupit cestu drastických úspor, plánuje pro příští rok posílit zvýšením daní rozpočtové příjmy o 8,2 procenta po letošním růstu o deset procent. Výdaje by však po letošní snížení o 7,6 % měly naopak o 1,5 procenta stoupnout v důsledku zvýšených plateb úroků z veřejného dluhu.
Za loňský rok vykázalo Řecko rozpočtový deficit skoro 14 procent HDP. EU a MMF si za svou finanční pomoc v celkové výši 110 miliard eur (2,7 bilionu Kč) vymínily snížit deficit veřejných financí letos na 8,1 % a příští rok na 7,6 procenta.
Vláda pro příští rok plánuje další škrty veřejných výdajů, snižování deficitu se však nyní bude opírat o zvýšení daní, zejména ze spotřeby. Snížení platů a důchodů státních zaměstnanců přivádělo během letoška do ulic tisíce demonstrantů.
Objem vkladů podniků a domácností v řeckých bankách se v srpnu poprvé po sedmi měsících jejich odlivu nepatrně zvýšil. Proti začátku roku jsou však vklady v řeckém bankovním sektoru stále nižší o 10,5 %, informovala včera řecká centrální banka. Vklady se proti červenci zvýšily o 0,34 % na 213 miliard eur. Proti počátku roku je objem vkladů nižší o 24,9 miliardy. Vklady z řeckých bank letos odtékají kvůli krizové situaci řeckých veřejných financí, která dopadá i na bankovní systém země. Bankám v Řecku kvůli velkému riziku odmítají ostatní evropské banky poskytovat krátkodobé mezibankovní úvěry a řecké finanční ústavy tak jsou odkázány na půjčky od ECB.
