Nové cesty a směry MBA

MBA je ale především investice, a to spousty peněz a času, a pustit se do studia znamená dokonale skloubit profesní i osobní život, aby ani jedna tato složka neutrpěla, ba naopak.

Stojí to za to?

Tři písmena zkratky Master of Business Administration přitahují ve světě i u nás manažery dychtivé po zdokonalení se v řízení a dalších oborech nezbytných pro úspěšné podnikání. Jak si ale vybrat ve spoustě nabídek, které se už vyskytují i na našem vzdělávacím trhu? A což teprve v mezinárodním měřítku. Zkuste si v Googlu zadat zmíněná tři písmena a vyjede vám několik stran nabídek škol různé úrovně a také s různými ceníky. Některé z nich nabízejí "prestižní" diplom MBA za 200 eur, přičemž studium trvá jen pár dní. Neporovnatelné s jinými zařízeními, figurujícími v žebříčku Financial Times, kde MBA stojí daleko více studijního času, a co do peněz jde o desítky tisíc i statisíce eur.

Mluvíme-li o MBA, mluvíme o excelenci, výjimečnosti. MBA je více než jen vzdělávání, je to manažerský program velmi vysoké úrovně založený na výměně zkušeností a kompetencí, výjimečný ve své kategorii co do sdílení právě těchto zkušeností a dovedností. Od vertikální vize jednoho podniku lze díky absolvování tohoto programu dospět k vizi horizontální, nositelé titulu MBA jsou s to předvídat vývoj své firmy v globálním světě a podle toho ji také řídit.

MBA v Evropě

Absolventi studia si kromě diplomu odnášejí důvěru v sebe sama, globální vizi podnikání, schopnost lépe chápat jednotlivé složky podniku, znalost projektového řízení, mezinárodních měřítek podnikání a také síť důležitých kontaktů a vztahů.

V evropském obecném povědomí panuje názor, že MBA je určeno pro vysokoškoláky technického směru, kteří chtějí získat další titul, tentokrát v oboru manažerském, nebo se přeorientovat na finační či poradenský sektor. Je to jen část pravdy, v evropském měřítku skutečně 50 procent studujících jsou absolventi technických škol. Ale programy MBA mají co nabídnout zájemců z nejrůznějších oblastí, což je jejich hlavní přednost. MBA mohou studovat právníci, lékaři, nejprve ale musí nabýt profesní zkušenosti a dostat se na určitou úroveň ve vlastním oboru, a pak se pouštět do studia manažerského.

Školy vyučující programy MBA udržují velmi těsné kontakty s profesionální sférou, a tím pádem nabízejí širokou škálu manažerských zkušeností a dovedností, které si student osvojí a odnese. Podniky, jejichž manažeři se do takového studia pustí, mají šanci získat další přidanou hodnotu. Přesto ještě mnohde v evropských firmách personalisté reagují: "Studovat MBA? Vy nás chcete opustit?" Proto je stále ještě málo zaměstnavatelů, kteří svým manažerům podporu, a zvláště pak formou finančního příspěvku, poskytují. Přitom manažerské studium nejen že jejich zaměstnancům dodá znalosti, které mohou napomoci pozdvihnout úroveň podniku, ale nyní především se stává nástrojem předvídavého řízení práce a kompetencí lidí. Doba životnosti vysokoškolských diplomů se zkracuje, prozíraví vědí, že nemohou celý život obstát jen se znalostmi získanými ve školních škamnech. Z tohoto hlediska se MBA stává přirozenou součástí celoživotního učení. Navíc jeho distanční forma neodvádí manažera od jeho týmu, jak by tomu bylo, kdyby studoval prezenční formou, a co víc, manažer uplatní už v pondělí na pracovišti to, co se o víkendu naučil. Při konzultacích a na studijních setkáních může předkládat k řešení problémy vlastní firmy. A to vyjde levněji, než kdyby se najala poradenská firma.

Nabídnout zaměstnancům úhradu za studium MBA není pro ně jen příjemným překvapením, ale i svůdnou možností nabídky využít a zúročit své nejlepší úmysly. Tuto cestu například zvolila francouzská energetická společnost EDF. Vytypovali si zde lidi s vysokým potenciálem stát se do 5-10 let řídicími pracovníky a rozhodli se jim nabídnout studium EMBA. Tuto formu si vybrali proto, že exekutivní manažerské programy umožňují lidem seznámit se se všemi aspekty podnikání a současně pracovat s kolegy, přicházejícími z jiných oblastí i zemí, a tím budovat mezinárodní sítě.

MBA se mění

Krize přiměla školy manažerského vzdělávání k úpravám programů MBA směrem k větší globálnosti a orientaci na člověka. Od samého jejího počátku se totiž ozývaly hlasy obviňující školy MBA z toho, že vychovávají lidi postupující podle matematických modelů, a ne podle reálné situace, lidi bez etiky a emocí, kteří nemají cit pro to, co dělají. Krize vyvolala potřebu vzdělávat manažery, kteří vidí dál než na špičku vlastního nosu, kteří chápou komplexnost světa, umí rozpoznávat talenty bez rozdílu věku, a do jejich jednání začlenit i sociální, politické i environmentální prvky. Na pořad dne se dostaly požadavky po větším množství obecné kulturnosti, lidského cítění, znalostí vnějšího světa. V 80. letech se programy MBA soustředily na finanční a marketingové discipliny, v letech 90. se orientovaly na vůdcovské kompetence a nyní se do popředí dostává schopnost rozumět kontextu, ve kterém se podnik vyvíjí. Některé evropské školy MBA zařazují do svých programů přednášky z filozofie, které mají studenty vést k zamyšlení například nad rolí peněz ve společnosti, zavádějí se kurzy politického zeměpisu, sociální zodpovědnosti podniků. Objevují se povinné hodiny etiky, kde se řeší například situace podniku, který, chce-li se etablovat v Asii, musí uplatit příslušné úřady - jaký zaujmout postoj, jaký dopad bude mít přijaté rozhodnutí atd.

Mění se i dosud využívaná orientace MBA na USA nebo západní Evropu, do popředí se dostává Asie a zvláště Čína, Indie. Některé školy zavádějí předměty jako řízení rizik v rozvojových zemích, organizují studijní cesty do těchto zemí, kdy studenti mají za úkol uskutečnit konzultační misi v podniku nacházejícím se v některém z těchto prudce se rozvíjejících států, popřípadě navštívit čínské exportéry vyvážející do Evropy. Cílem takových akcí je pochopit způsob myšlení čínských manažerů, poznat, jak přijímají rozhodnutí apod.

Manažerské školy hledají cesty, jak učit jinak, nově, a tyto nové směry jsou pro manažery lákavé. Protože školy nezapomínají na to, co je jejich hlavním programem. Posilují a rozšiřují kurzy financí, makroekonomiky, obohacují je o poučení z krize. Zařazují ovšem do programu i kurzy komunikace a řízení mezigeneračních vztahů, neboť si uvědomují, že manažeři by měli mít daleko rozvinutější psychologické a lidské vnímání než dříve.

Zdena Bočarova
(s využitím zahraničních materiálů)