Živnostník roku

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

1. místo Radka Křivánková
2. místo Jan Prušák
3. místo Martina Načeradská

JIHOČESKÝ KRAJ

1. místo Miloslava Laiblová
2. místo František Jakubec
3. místo Lubomír Cába

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

1. místo Miroslav Navrátil
2. místo Jiří Skřivánek
3. místo Eliška Klementová

KARLOVARSKÝ

1. místo Kateřina Šarochová
2. místo Martina Hanzlová
3. místo Bohumír Hladík

KRÁLOVÉHRADECKÝ

1. místo Miroslav Jarkovský
2. místo Iveta Erbenová
3. místo Martina Řezníčková

LIBERECKÝ

1. místo Jiří Bláha
2. místo Jaroslav Skuhravý
3. místo Miloš Heršálek

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

1. místo Michal Fiedor
2. místo Jana Baronová
3. místo Robert Vlach

Radka Křivánková

Hlavní město Praha

Expertka na balení dárků Radka Křivánková odstartovala svou kariéru v roce 1995. Tehdy přišla o práci aranžérky v obchodním domě, zůstala sama se dvěma dětmi, nové zaměstnání nemohla najít. Ale nevzdala se. Pronajala si prostor v obchodním domě a začala balit dárky.

"Začínala jsem bez kapitálu. Každé ráno jsem v papírnictví za pár peněz koupila balicí papír, v galanterii stužky a tím jsem zákazníkům balila dárky. Za to, co jsem vydělala, jsem druhý den nakoupila další materiál," líčí své začátky Radka Křivánková.

Pověst o jejím originálním balení dárků se začala velmi rychle šířit. Postupně musela najímat lidi, zájem o její služby mělo čím dál víc obchodních domů. Nakonec měla 50 zaměstnanců a 11 poboček. Ve své kariéře balila dárky pro princeznu Dianu,Michaela Gorbačova,George Bushe či pro oba české prezidenty.

"Mám dva zápisy v Guinnessově knize rekordů, za nejmenší a největší zabalený dárek. Nejmenším byl tři milimetry velký diamant, největším osmimetrový kamion. Měli mašličku a vějířek. Když to obdarovaný rozbalil,leželo na kamionu velké perníkové srdce," uvedla Radka Křivánková.

Svým přístupem posunula prosté zabalení dárku na umění, které nejen že sama nabízí, ale předává dál v kurzech, které pořádá. O umění balit dárky vydala i několik knih v celkovém nákladu 50 tisíc výtisků. Podle nich se dokonce vyučuje v obchodních školách.

RADKA KŘIVÁNKOVÁ, balí dárky.

Miroslav Jarkovský

Královéhradecký kraj

Firma Miroslava Jarkovského z Třebechovic pod Orebem má čtrnáct zaměstnanců, jeho výrobky nosí lékaři a zdravotní sestry v celé republice a svým odběratelům umožňuje zaplatit, kdy chtějí. Třeba až za rok. "Ve zdravotnictví je málo peněz, ale jistota, že když vydržíte, zaplaceno dostanete. Pokud bych se o placení soudil, příště zakázku nedostanu," uvedl podnikatel.

Jeho firma vyrábí profesní a pacientské zdravotnické ošacení, ložní a operační prádlo, obuv pro zdravotnický personál, pleny, utěrky, ručníky i roušky. Dodává je do většiny nemocnic v Česku, své odběratele má i na Slovensku.

"Máme vlastní rozvoz, v nutném případě dodáme zboží do 24 hodin, pohotovostní dodávky do tří dnů. Proto se naše internetové stránky jmenují mjkuryr.cz," vysvětluje Jarkovský (mj znamenají první písmena jeho jména). Má vlastní návrhářku ošacení, navrhuje i loga nemocnic a na ošacení je tiskne. Konfekci jen pro něj šijí na smlouvu dvě dílny, které zaměstnávají dalších čtyřicet pět lidí.

V tendrech má výhodu. Polovina jeho zaměstnanců má změněnou pracovní schopnost. Pokud nemocnice odebírá výrobky od takové firmy, nemusí sama zaměstnávat invalidy a nemusí platit pokuty za to, že je nezaměstnává.

Jarkovský vidí budoucnost optimisticky. "V dnešní uspěchané době plné stresů a depresí nemocných lidí přibývá, to pro nás znamená zaručený a zvyšující se odbyt," řekl.

MIROSLAV JARKOVSKÝ, šije pro lékaře.

Miloslava Laiblová

Jihočeský kraj

Knoflíkářka Miloslava Laiblová vyrobila první keramické knoflíky v roce 1991.

"Z malé firmy jsme udělali firmu, která má úspěch ve světě a jezdí na celosvětové výstavy," popisuje svůj příběh Laiblová. "Navázala jsem na zaniklou tradici výroby keramických knoflíků v Čechách," říká o tradici, která zanikla po roce 1948.

V polovině devadesátých let již podle ní její knoflíky používali téměř všichni výrobci originální módy v Česku a na Slovensku. Dnes vyváží zboží nejen do Evropy, ale i do USA, Austrálie či Japonska.

Její knoflíky a keramické šperky jsou prezentovány na výstavách a mezinárodních bienále keramiky, na keramických festivalech v Belgii, Německu, Francii, Holandsku, Lucembursku či Itálii. Design knoflíků a šperků vzniká v její dílně.

V prvním roce podnikání zaměstnávala Laiblová osm lidí, avšak kvůli zániku textilních firem dnes zaměstnává jen jednu paní, která je s ní od samého počátku. Vzhledem k tomu, že jde podstatná část zboží na export, jsou dnes největší překážkou jejího podnikání silná koruna a levné výrobky z Číny.

Laiblová letos otevřela v prostorách své firmy Umkera ve Strakonicích prodejní galerii s uměním.

V budoucnu plánuje otevřít zahradu s uměním pro veřejnost, ve svých dílnách chce zřídit i workshopy, kde by si zákazníci mohli vyzkoušet výrobu keramiky a našli zde i ubytování.

MILOSLAVA LAIBLOVÁ, vyrábí knoflíky.

Jiří Bláha

Liberecký kraj

Pekař Jiří Bláha z Liberce začal s podnikáním v kuchyni ve svém panelovém bytě. Rakvičky a kremrole, které pekl v troubě v kuchyni, byly nejdříve přivýdělkem tehdy profesionálního muzikanta na volné noze.

První "kšeft" dohodl Bláha ústně s místním malým soukromým prodejcem potravin. Ze skromných začátků se přes suterénní prostory rodinného domku Bláhovy matky vypracoval v živnostníka, který nedávno proměnil svou živnost na společnost s ručením omezeným.

V současné době vlastní sedm prodejen a očekává, že letos bude mít obrat kolem šedesáti milionů korun.

Porotci v Libereckém kraji ocenili na Bláhovi jeho podnikatelský příběh a to, že je důstojným a vážným konkurentem obchodních řetězců, jejichž jednotvárný sortiment přebíjí sortimentem zhruba dvou stovek pekařských a cukrářských výrobků.

"Velké řetězce měly o dodávky zájem, ale naším cílem bylo ne vyrábět ve velkých sériích, ale zaujmout různorodostí výrobků," uvádí Bláha.

Sympatické je na Bláhovi i to, jak se brání snižování nákladů za cenu. "Když knedlík, tak z mléka a vajec, když rohlík, tak s tukem, když vánočka, tak se staročeským kořením od babičky," říká liberecký pekař.

Budoucnost je pro Bláhovo pekařství nová velká prodejna a neustálá modernizace pekárenského provozu.

JIŘÍ BLÁHA, začínal péct v paneláku.

Miroslav Navrátil

Jihomoravský kraj

Na vítězi Jihomoravského kraje se porota shodla jednoznačně. Miroslav Navrátil zaujal zejména sociálním programem pro zaměstnance své rodinné stavební firmy Rigi z Tišnova.

Ten spočívá ve vysoké úrazové pojistce, důchodovém připojištění zaměstnanců (firma platí zaměstnancům tři procenta z hrubé mzdy na penzijní připojištění) a příslibu finančních výsluh pracovníkům v případě vážných úrazů nebo odchodů do penze.

Rigi se od roku 1994, kdy měla tři zaměstnance, rozrostla na regionální stavební firmu s více než 40 zaměstnanci, jejíž hrubý obrat loni dosáhl 70 milionů korun. Při předávání cen Navrátil řekl, že si za vydělané peníze mohl postavit dům, to ale neudělal.

Spolupracuje s Národním muzeem v Praze na vytvoření stálé expozice Trampského muzea. Z jeho prostředků budou do sbírkového fondu do roku 2014 vloženy dva miliony korun.

Třiašedesátiletý Navrátil jako většinový vlastník podniká ve firmě se svým synem Michalem, kterému hodlá byznys za pár let předat. Kvůli zostřené konkurenci dnes Navrátilova firma provádí veškeré stavební práce od projektu až po vymalování.

Firma začala jako první v Česku vyrábět hliněné omítky Picas, které i sama vyvíjí. Specializuje se na výstavbu nízkoenergetických domů. "Stavbami pasivních a nízkoenergetických domů připravujeme kroky k budoucnosti firmy," říká Navrátil.

MIROSLAV NAVRÁTIL, má stavební firmu.

Kateřina Šarochová

Karlovarský kraj

Loni druhá, letos první. Absolventka oděvní průmyslovky v Aši Kateřina Šarochová založila svou firmu v roce 1993 a přestože šití oděvů se z našich krajů dávno přesunulo do Asie, dokázala v laciné konkurenci obstát a z karlovarské firmy vybudovat renomovaného dodavatele na míru šitých firemních oděvů pro celou Evropu.

Šarochová začínala prodejem jeansového oblečení HIS a šitím oděvů pro volný čas, ale po čase zjistila, že odlišit se na trhu může jen vytvořením vlastní kolekce. A tak vznikla značka Wallaby. V roce 1998 otevřela v Karlových Varech vlastní dílnu a začala s prvními zaměstnanci šít především firemní oděvy, uniformy, dresy a pro speciální akce zaměřené oblečení.

První zakázky s vlastní značkou získala nejlepší živnostnice Karlovarska v Německu. Následně přišli první tuzemští zákazníci.

Dnes společně s 11 zaměstnanci šije a dodává zakázkové oděvy nejen pro zaměstnance nejrůznějších firem a na rozličné veletrhy a firemní prezentace, ale i pro sportovní kluby nebo přímo do maloobchodních prodejen. Pyšnit se může i zajímavými kolekcemi, k těm nejprestižnějším Šarochová počítá dodávky oděvů pro automobilky Citroën, Fiat a Alfa Romeo na autosalony v Lipsku a Frankfurtu nebo pro pracovníky Duty Free shopů v pobočkách po Evropě i na ostrově Guadeloupe. "Spokojený a dobře platící zákazník, to je naše krédo," říká.

KATEŘINA ŠAROCHOVÁ, šije firemní oděvy.

Michal Fiedor

Moravskoslezský kraj

Jsou jako jeden organismus, otec a syn. Když Michal Fiedor přebíral titul Živnostník roku Moravskoslezského kraje, nemohl si pro ocenění nepřijít se svým synem Lukášem. Jsou ve svém podnikání pevně spjati. Zatímco otec Michal, od narození silně zrakově postižený, ladí zvuk pian a klávesových nástrojů, syn Lukáš se soustředí na mechanické opravy. "Mám sice jen 25 procent zraku, ale s konkurencí bojuji jako každý jiný, zdravý člověk," říká Michal Fiedor. "Pro povolání ladiče se člověk musí narodit. Chce to výborný hudební sluch, božskou trpělivost a řemeslný fortel spolu s nadšením." Devětapadesátiletý muž dává zvuk pianům už více než 40 let. Po absolvování odborné školy ladičské působil od začátku sedmdesátých let v podniku Služby města Ostravy jako ladič klavírů, ale hned v roce 1989 se osamostatnil a pod obchodní značkou Pianoservis Fiedor se vydal na dráhu živnostníka.

Roky pracoval sám, s výrazně rozšířenou nabídkou služeb přišel na trh až před pěti lety, a to v okamžiku, kdy začal spolupodnikat se synem Lukášem, vyučeným specialistou v oboru klavírní mechanik a stavitel klavírů. "Teď už spolu dokážeme snad i nemožné. A je nám dobře, protože si velmi rozumíme," uvádí otec Fiedor. Dnes sehraná dvojice zvládá, kromě běžných oprav a ladění, i chystat nástroje pro špičkové mezinárodní koncerty nebo třeba i pro domácí festival Colours of Ostrava, kde vystupovali světoví klavírní umělci jako Regina Spector.

MICHAL FIEDOR ladí piana.

OLOMOUCKÝ KRAJ

1. místo Jarmila Podhorná
2. místo Božena Kvapilíková
3. místo Michal Byrtus

PARDUBICKÝ KRAJ

1. místo Milan Horský
2. místo Petr Papák
3. místo Jiří Hrma

PLZEŇSKÝ KRAJ

1. místo Martin Volf
2. místo Tomáš Brandner
3. místo Helena Jančová

STŘEDOČESKÝ KRAJ

1. místo Jan Zeman
2. místo Karel Nikl
3. místo Věra Pavlíková

ÚSTECKÝ

1. místo Vlastislav Stárek
2. místo Jiří Kadlec
3. místo Anna Bräunerová Velátová

KRAJ VYSOČINA

1. místo Dušan Tripal
2. místo Blanka Mudrová
3. místo Bedřich Hloch

ZLÍNSKÝ KRAJ

1. místo Magda Šmídová
2. místo Hana Olejníková
3. místo Alice Milušková

Jarmila Podhorná

Olomoucký kraj

Cestu k úspěchu si musela Jarmila Podhorná vypěstovat. Výrobkyně léčivých a regeneračních tinktur z bylin a z pupenů začínala ve sklepě rodinného domu. To bylo před jedenácti lety, dnes úspěšná podnikatelka z Brodku u Konice na Prostějovsku zaměstnává 19 pracovníků, vybudovala rozsáhlé prostory pro pěstování rostlin a má smělé plány.

"Chceme se víc prosadit na zahraničních trzích, jednáme o vstupu na ruský trh, tam má oblast alternativní medicíny velkou tradici," říká agilní žena důchodového věku.

Porota soutěže Živnostník roku u ní ocenila především houževnatost a neobvyklý obor podnikání. Jarmila Podhorná, která provozuje i internetový obchod Naděje-Byliny. eu, nicméně dělá vše pro to, aby obor, ve kterém působí, vystoupil "ze stínu". "Beru toto ocenění jako další potvrzení toho, že lidé začínají brát naši činnost čím dál vážněji, a také toho, že jim pomáhá," uvádí. "Účinek našich léků je založen na tom, že v pupenu je to nejdůležitější pro zachování rostliny."

Sama je v segmentu alternativní medicíny považována bezmála za celebritu. Její přednášky o působení bylin na lidský organismus a o prevenci civilizačních onemocnění jsou vyhledávané, jen loni jich měla 83. Vydala knihu, vystupuje v rozhlasu a v televizi.

V plánu má Jarmila Podhorná i vybudování zásobní zahrady pro pupeny o rozloze dvou hektarů. "Taková bude ojedinělá i ve světovém měřítku," uzavírá.

JARMILA PODHORNÁ, dělá bylinné tinktury.

Vlastislav Stárek

Ústecký kraj

Sedmnáct let už Vlastislav Stárek z Litvínova prodává a pronajímá pianina a klavíry. "Nabízím více než obchod," říká živnostník, což dokládá výhodnými prodejními podmínkami. Svým zákazníkům totiž poskytuje nadstandardní záruční a pozáruční servis po dobu několika let. Piana také půjčuje a dopravuje po celé České republice, má dohodnuté ladiče a zařizuje i případné čištění a opravy.

A když se kupující rozhodne nástroj vrátit, vykoupí jej Stárek zpět do komise s cenou o tisícovku nižší, než byla ta prodejní. Právě doplňkové služby byly důvodem, proč v konkurenci loňského vítěze soutěže i dalších favoritů dala porota přednost právě Stárkovi.

Kromě prodeje nabízí litvínovský živnostník rovněž pronájem pian či klavírů, ať už krátkodobě, či na delší dobu. Stárek zákazníkovi nástroj přiveze, nastěhuje i naladí. Půjčit klavír či piano dokáže do Česka i do celé Evropy.

Živnostník je svým "vlastním pánem", nemá ani jednoho zaměstnance. "Už sedmnáct let, to považuji za svůj možná největší úspěch," říká. Na jím prodaná nebo pronajatá piana hrají například hlavní dirigent České komorní filharmonie Vojtěch Spurný nebo písničkář a kytarista Xavier Baumaxa.

Nové zákazníky hledá Stárek pomocí internetové inzerce, pomůže samozřejmě i to, co o něm řeknou svým známým spokojení klienti.

VLASTISLAV STÁREK, prodává klavíry.

Milan Horský

Pardubický kraj

Již v roce 1992 začal ve Svitavách Milan Horský s manželkou vyrábět vaječné těstoviny. Nejprve v suterénu rodinného domku. "Výrobu jsme postupně rozšiřovali o další druhy těstovin, o nevaječné, krmné, celozrnné a další, takže jsme se museli přestěhovat do větších výrobních prostor, kde sídlíme dosud," popisuje Milan Horský.

Jeho firma je druhým největším výrobcem biotěstovin v Česku, které vyrábí od roku 2000.

"Ve třech lidech, prakticky ručně, vyrábíme 23 druhů těstovin a 18 druhů instantních kaší," řekl Horský.

Vedle klasických pšeničných těstovin má v sortimentu žitné, špaldové, pohankové a rýžové těstoviny.

Tento rok v červenci sortiment rozšířil o těstoviny s nopalem, což je surovina, získávaná z mexických kaktusů. Tyto těstoviny jsou vhodné hlavně pro diabetiky a pro lidi s vyšší hladinou cholesterolu.

Firma se snaží zpracovávat především tuzemské suroviny, a to hlavně od pěstitelů z nejbližšího okolí. Rozhodující část bioprodukce firmy odebírá velkoobchod se zdravou výživou, který zásobuje celou Českou republiku i Slovenskou republiku.

"Celosvětová hospodářská krize se odrazila na mém podnikání až v letošním roce. Přesto se mi daří udržet zákazníky. Mám kvalitní strojní vybavení a na závěr letošního roku připravuji kompletní rekonstrukci výrobny a skladů," dodal Horský.

MILAN HORSKÝ, vyrábí biotěstoviny.

Dušan Tripal

Kraj Vysočina

Dušan Tripal z Třeštice u Telče založil své podnikání na tom, že zpracovává materiály, které jiné firmy vyhodí jako odpad. Využívá především staré kartony a kartonové proložky.

Porota podnikatele ocenila hlavně za inovativní a energický přístup a řadu podnikatelských nápadů.

Se svou firmou TRIPET začal Tripal podnikat v roce 2000 doma v garáži. Svážel z firem nejrůznější odřezky, kartonáž a další materiál a vyráběl z nich nové proložky. Výroba z již použitého kartonu je levnější, protože se při tom spálí méně energie a ušetří se za vodu, v níž se normálně při recyklaci materiál máčí. Svým klientům tak umožnil ušetřit statisíce korun za rok.

Z pronajatých prostor v Černíči u Telče se Tripal brzy přesunul do vlastního objektu v Třeštici u Telče. Během krize v roce 2008, kdy se zhroutil trh s odpadovým hospodářstvím a klesly ceny surovin, začala firma Tripet odpad přetvářet na brikety k vytápění. Při přípravě technologie na výrobu briket přitom spolupracoval s odborníky s Masarykovy univerzity. Dnes si firma vyrábí vlastní topivo a přebytky briket prodává.

Tripalovo podnikání se i nadále rozrůstá a v současné době zahrnuje 250 metrů čtverečních výrobních a 550 metrů čtverečních skladových ploch. V následující pětiletce má Dušan Tripal v úmyslu přeměnit svou firmu na akciovou společnost.

DUŠAN TRIPAL, zpracovává použitý karton.

Martin Volf

Plzeňský kraj

Martin Volf pochází ze starého rodu hrnčířů v Kolovči na Domažlicku a titul nejlepšího živnostníka Plzeňského kraje získal za vytvoření unikátního Muzea techniky a řemesel.

"Od zrušení nevolnictví jsme byli živnostníci hrnčíři a já si ještě přibral to muzeum," popisuje Volf svůj rodinný osud a jeho vlastní, a teď už možno říci i úspěšný podnikatelský plán.

Na prodeji keramiky a provozu muzea ale nezbohatne. Za to, že i přes nepříliš výdělečný byznys dokázal přitáhnout do tisícihlavé Kolovče ročně na šest tisíc návštěvníků, si loni vysloužil krajský titul Rebel roku. Muzeum, které vzniklo už před šestnácti lety, dnes prezentuje kromě slavné kolovečské keramiky na padesát dalších řemesel a celkem sedm tisíc exponátů.

Návštěvníci Muzea techniky a řemesel tak vidí na vlastní oči nejen práci na hrnčířském kruhu a výtvory rodiny Volfových, ale i léta střádané historické vybavení tkalců, truhlářů, holičů, vlásenkářů, dráteníků a dalších tradičních řemeslníků. Z tisíců příchozích návštěvníků profitují i další místní živnostníci a zvyšuje se prestiž celé obce.

Rodina Volfových vyrábí keramiku už od roku 1785. "Kromě doby totality jsme byli vždy živnostníky. Přežili jsme všechny režimy," říká Volf.

"Mám spousty plánů do budoucna a když o něčem sním, tak je to už na 80 procent splněno," dodává Volf.

MARTIN VOLF, je majitelem muzea.

Jan Zeman

Středočeský kraj

Zdravý životní styl se stal výzvou - i osudem - Jana Zemana. Spolu se svou ženou a matkou založil v roce 2006 v Oříkově u Sedlčan biopekárnu.

Rodinná biopekárna vyrábí ručně trvanlivé sladké sušenky i slané krekry v biokvalitě a používá pouze suroviny z ekologického zemědělství. Biopekárna nepoužívá chemické konzervanty, ztužené tuky, umělá barviva ani aromata.

Pekárna dosáhla vloni obratu 12 milionů korun a v současnosti zaměstnává 13 zaměstnanců. Celý kolektiv vyrobí měsíčně přes 40 tisíc kusů pečiva, které lze zakoupit vedle malých prodejen i v řetězcích Albert, Billa, Globus či Interspar.

Zákazníkům se snaží poskytovat špičkovou kvalitu ve zboží a vlastním zaměstnancům špičkovou kvalitu v péči o pracovní podmínky. Kromě jiného svým zaměstnancům poskytuje stravenky nebo přispívá na penzijní pojištění či stavební spoření, což u malého živnostníka není obvyklé.

Za svou práci získal Jan Zeman ocenění Nejoblíbenější biopotravina roku 2008, Česká biopotravina roku 2007 a 2008. "Výrobek musí hlavně chutnat. Jsem přesvědčen, že zákazník si ho znovu koupí, jen pokud mu chutná a ne proto, že má na obalu certifikát bio. To je až sekundární," tvrdí zakladatel Biopekárny Zemanka.

Jan Zeman je přesvědčen, že ekologické zemědělství a biopotraviny čeká v Česku velký rozvoj, podobně jako v západní Evropě a v USA, kde obrat oboru raketově roste.

JAN ZEMAN, peče biosušenky a krekry.

Magda Šmídová

Zlínský kraj

Vítězství Magdy Šmídové v letošní soutěži Živnostník roku Zlínského kraje bylo těsné. Podle porotců si přední příčky zasloužilo více uchazečů a v hlasování desetičlenné poroty získaly dvě živnostnice stejný počet hlasů, tedy pět. Nakonec se porota shodla na Šmídové, která má celorepublikové ambice a tedy větší šanci reprezentovat region.

Šmídová provozuje prodejny s dekorativními bytovými předměty pod značkou Štěpský dvůr a nabízí svůj koncept prodejen jako franšízy. Její podnikatelský příběh začal v roce 1998, kdy se s manželem rozhodli přestavět zahradní část svého domu ve Vizovicích na prostory k podnikání. V roce 2002 manželé otevřeli Štěpský dvůr, druhá prodejna pod stejným názvem následovala o dva roky později na místě bývalého kláštera v Kroměříži. Šmídová chystá otevření další prodejny ve Zlíně.

"Spojujeme naše obchody s emocemi, zážitky a náladou," říká Šmídová. Když otevírala první Štěpský dvůr ve Vizovicích, po zboží se během odpoledne jen zaprášilo. "Odpoledne, které jsme strávili péčí o zákazníky, naléváním dobré slivovice a nabídkou křehkých koláčků, se vydařilo tak, že večer byl obchod natolik vyprodaný, že se nedal další den s čistým svědomím otevřít," vzpomíná Šmídová na začátky, kdy se během několika hodin prodalo tři čtvrtiny všech zásob. Jak říká, když to jde, snaží se prodávat zboží od místních výrobců.

MAGDA ŠMÍDOVÁ, prodává doplňky do bytu.