Vážně musím být "hustý", abych do týmu zapadl?

Pokud by vás vaši mladí kolegové opravdu vnímali jako stárnoucího taťku, bylo by to opravdu zlé. Ale tak to, myslím, není. To, že nemluvíte jako teenager a nesledujete jejich pořady, mi nepřipadá jako faux pas. Také nemám dojem, že by vás považovali za stárnoucí kuriozitu. Ve třiapadesáti máte ještě spoustu produktivních let před sebou.
Na druhé straně, pokud vás díky vašemu věku vnímají jako poněkud zvláštní element, je to jen ku prospěchu. Jste zkušenější, a tedy jste pro ně v jistém smyslu kuriozitou.

Být jiný v práci může být výhodou a na vašem místě bych se to nesnažila eliminovat, ale stavět na tom. Rozhodně byste se neměl snažit zapadnout. Popravdě řečeno, pokud byste o to usiloval, stanete se skutečně směšným, navíc šance, že se vám to podaří, je minimální. Jedna z věcí, která z vašeho věku plyne, je to, že se nemusíte starat o to, jestli někam zapadáte nebo ne. Předpokládám, že máte dost přátel, takže jejich snaha o intenzivní sociální život vás může nechat chladným.

Důležité je, jestli máte jejich respekt a jestli vaše názory považují za relevantní. Z vašeho e-mailu nevyplývá, jaký názor na své mladší kolegy máte vy samotný. Baví vás s nimi dělat? Pokud ne, máte problém. Nemusíte mezi ně zapadnout, ale musí vás těšit, že s nimi pracujete. Pokud to tak není, aspoň to začněte předstírat. Váš zájem vám pomůže, aby vás brali víc, než si myslíte, a časem na ně můžete začít být hrdý doopravdy.
Jeden můj kamarád právník, který v šedesáti odešel do důchodu, říká, že to jediné, co mu chybí dnes, je kontakt s mladými lidmi.

V každém případě si myslím, že si nemáte na co stěžovat. Já bych byla šťastná, pokud by někomu přišlo husté, jenom proto, že se objevím na mítinku. Takový komentář mi přijde docela roztomilý.

Lucy Kellaway
Poradkyně Financial times