Vědecky na lásku

Po mnoha letech manželství mohou páry zakoušet stejně intenzivní zamilovanost jako krátce po seznámení. Tuto hypotézu vyslovili a poté experimentálně ověřili Bianca Acevedová a Arthur Aron z americké Stony Brook University. Jejich týmy teď zkoumají, jak by se tyto poznatky daly využít při záchraně manželství vojáků z misí v Iráku a Afghánistánu.

Vědci skenovali mozky deseti žen a sedmi mužů, kteří prohlásili, že po jedenadvaceti letech manželství jsou stále do svých protějšků velmi zamilovaní. Sledovali, jak reaguje jejich mozek na fotografii vlastního manžela nebo manželky, na obrázek někoho z přátel a na snímek neznámé osoby. Potom experimentátoři porovnali údaje dlouhodobých partnerů se studií žen a mužů, kteří se do sebe intenzivně zamilovali v posledním roce. Výsledky obou skupin se v mnoha bodech shodovaly.

Ventrálně tegmentální oblast mozku zkoumaných lidí, bohatá na dopamin, která je centrem kladných pocitů, reagovala nejsilněji na fotografie protějšků. Nejvýraznější reakci zaznamenali badatelé u těch, kteří po vyplnění dotazníků dosáhli nejvyšších hodnot na stupnici romantické lásky a citové blízkosti.

Arthur Aron a Bianca Acevedová tvrdí, že jejich výzkum poprvé v historii analyzuje "nervové koreláty" mezi lidmi žijícími v dlouhodobém romantickém vztahu. Tyto poznatky by prý mohly pomoci rozklíčovat, proč romantická láska vydrží jen někomu. Vědci připouštějí, že zamilovanost je tajemství, a na to, jak si ji udržet, možná nikdy nepřijdeme. "Naše studie ale napovídá, která činnost mozku je asi nejdůležitější pro to, aby láska přetrvala," říká Arthur Aron.

Více o experimentu najdete na www.webmd.com