Egypt včera vyzval mezinárodní společenství, aby podpořilo jeho ekonomiku těžce postiženou politickou krizí, která vedla k pádu prezidenta Husního Mubáraka. Během největších protestů egyptská ekonomika přicházela denně o 310 milionů dolarů (5,6 miliardy Kč), uvedla agentura AFP s odvoláním na banku Crédit Agricole, která pro letošek snížila prognózu růstu pro Egypt z 5,3 procenta na 3,7 procenta.
Německo, Francie a Velká Británie oznámily, že je Egypt požádal, aby zmrazily majetek bývalých vysokých egyptských činitelů. Ministr zahraničí Ahmad Abúl Ghajt telefonicky jednal se svými americkými, britskými a saúdskými protějšky a vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo ekonomice těžce postižené politickou krizí.
Armáda, která rozpustila parlament a slíbila demokratické volby, v pondělí vyzvala k ukončení stávek a demonstrací.
"Poctiví Egypťané vidí, že protesty v této těžké chvíli mají pro zemi, jež byla vystavena již před revoltou trvalé chudobě a nezaměstnanosti, negativní dopady," uvedla armáda. Asi 40 procent egyptského obyvatelstva žije na prahu chudoby.
V posledních dnech se konaly stávky a manifestace v dopravě, bankovnictví, ropném a textilním průmyslu a v některých vládních organizacích. Zaměstnanci žádali zvýšení mezd a lepší pracovní podmínky.
Znepokojení panuje v turistice, klíčovém sektoru, kde pracuje přes 2,5 milionu Egypťanů. Počítají-li se však jejich rodiny, je to více než deset milionů lidí, kteří na tom tratí, uvedl profesor ekonomie na Káhirské univerzitě Rašíd Abdú.
I včera se množily spekulace o zdravotním stavu dvaaosmdesátiletého exprezidenta Husního Mubáraka, který v letovisku Šarm aš-Šajch, kam se uchýlil, údajně v pondělí odmítal brát léky, byl skleslý a ztrácel vědomí. Podle některých diplomatických zdrojů již dokonce zemřel. Tuto zprávu do konce tohoto vydání však nikdo oficiálně nepotvrdil.
