Vědecké týmy po celém světě jsou fascinovány zkoumáním fenoménu štěstí. Jeden britský tým pro ně svého času dokonce vymyslel matematickou rovnici. Tým psychologů z Max Planckova institutu celých pětadvacet let zkoumal 150 tisíc Němců, aby pochopil, zda "dlouhodobý pocit životního uspokojení" je dědičný. A jejich kolegové z Edinburghské univerzity došli k závěru, že schopnost cítit se šťasten v genech opravdu máme.Vědci z Princetonské univerzity ve Spojených státech se zase pokoušeli zjistit, zda jsou zdrojem štěstí peníze, a do jaké výše příjmu to platí. A psychologové z americké Národní akademie přišli na to, že pocit životního štěstí stoupá s rostoucím věkem lidí - každopádně v Americe.
Výsledky nejrůznějšího bádání na téma lidského štěstí podrobila nyní analýze skupina vědců z Kalifornské univerzity pod vedením psycholožky Natalie Ljubomirské a došla k závěru, že pomocí určitých praktik si může člověk pocit štěstí přivolat a posílit.
Ljubomirská, která se svými kolegy prostudovala celkem 51 výzkumných prací, publikovala v časopise Journal of Clinical Psychology pět hlavních strategií, které náš pocit štěstí údajně posílí. "Buďte vděční," radí a tvrdí, že když budeme psát děkovné dopisy lidem, kteří nám nějak prospěli, udrží se náš pocit štěstí po celé měsíce. Dále radí, abychom mysleli pozitivně a v duchu si představovali, jak najdeme milujícího partnera nebo uspokojivé zaměstnání. Pocit štěstí si údajně přivoláme také tehdy, budeme-li si každý týden zapisovat, co dobrého nás potkalo. A lépe se budeme cítit, když začneme rozveselovat své okolí a věnovat se dobročinnosti.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



