Sešli jsme se v kavárně Rozmar na Rašínově nábřeží v Praze. V podniku, který podporují třeba skupina Tata Bojs nebo Divokej Bill, a to proto, že funguje jako sociální firma. Když tu necháte útratu ze něco dobrého, přihrajete pracovní příležitost dětem z dětských domovů. Na lehčí oběd nebo dezert sem občas zajde i Jakub Makalouš (28), protože má nedaleko svou firmu. Svoje podnikání postavil na svém koníčku, kterým je pohyb. Firmu rozvíjí tři roky a obrat roste. V roce 2008 činil milion a půl, v roce 2010 přes dva miliony korun. Jde o poskytování neobvyklých sportovních tréninků hlavně pro vytížené manažery, kteří potřebují "ventil". Pro ně Makalouš vymyslel sportovní agenturu Bootcamps. Původně byly "bootcamps" určeny pro posílení fyzičky námořníků a vojáků, šlo o "přijímač" nováčků. Cvičení později převzala fitness studia.

Australská inspirace v režii českých trenérů

"Vyhledávají nás klienti z bank nebo pojišťoven, softwarové firmy, zkrátka kancelářské profese, které se potřebují hýbat. Děláme něco jiného než tradiční teambuilding, jak jej znají firmy z minulosti," vysvětluje Makalouš, který působí nenápadně, ač v hokeji, jemuž se věnuje odmalička, zastává pozici útočníka. Přesto občas zaváháte, zda nevytáhnout z kapsy raději sbírku poezie. Jenže pak Jakub přizná, že rozjíždí v pořadí třetí byznysovou aktivitu. Jde o internetové projekty, které se týkají reklamy a obchodu. Protože se rozbíhají, nechce mluvit o detailech.

Místo vysoké školy zvolil Makalouš dvouletý pobyt v Austrálii. "Měl jsem ideální věk pro získání zahraniční zkušenosti a pocit, že vysokou školu si mohu dodělat kdykoli," říká. Jako hokejový trenér učil zájemce z řad veřejnosti, protože v Česku hrál hokej za Slavii. "Hrál jsem od šesti let a ještě někdy ve dvaceti jsem si myslel, že se celý svět točí jen kolem ledního hokeje. Každé léto jsem absolvoval letní přípravu, která je těžká na fyzičku. Vystudoval jsem sportovní gymnázium v Přípotoční v Praze," říká Makalouš. Po návratu z Austrálie si přidal studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde se připravoval jako kondiční trenér. V Austrálii pak zjistil, jak se dá provázat sport s byznysem. "V Česku jsem se napojil na odborníky z Fakulty tělesné výchovy a sportu, kteří mají zkušenosti, a nadchl jsem je pro bootcampy," vzpomíná. "Fascinují mě jednoduché myšlenky, kdy se z nuly dosáhne maxima," vysvětluje.

Co můžete od bootcampu čekat? "Viděl jsem hodně bootcampů v Austrálii, připomínaly letní přípravy z ledního hokeje. Když jsem začínal, měl jsem problém s tím, jak vysvětlit, co to je. Bootcamp není koncept, který tvrdí, že pro zlepšení kondice stačí pět minut cvičení před televizí a odpočinek na gauči," říká Makalouš. "Nepříjemné na bootcampech je to, že třeba i manažeři musejí brzy ráno vstávat a dodržovat životosprávu. Nechodí pozdě spát a nemohou se po večerech opíjet," vysvětluje Makalouš. "Jednou se nám stalo, že klient zahlédl ráno trénink a raději ujel."

Mezi oblíbené akce patří třeba čtyřdenní soustředění na Šumavě. Jezdí sem jak týmy z jedné firmy, tak jednotlivci. Třeba na jaře se hodně bootcampů věnuje cyklistice a disciplínám jako je triatlon, kondiční cvičení s medicinbaly nebo expandéry, což je něco jako speciální "posilovací guma".

"Byznys je o kontaktech, takže tu potkáte i manažery z různých společností," říká Makalouš, který přišel i na způsob, jak přilákat další zájemce. Zjistil, že na Čechy platí slevové servery, které mu umožňují ušetřit za reklamu a marketing. "U nás kurz stojí 2900 korun, a když místo reklamy dáte slevu klientovi, tak je to výhodné pro všechny. Je to dobrý byznys model, v Česku je nyní přes 200 slevových serverů," vysvětluje Makalouš. "Napadlo mě, že rozjedeme ještě bazar prodaných poukázek. Porovnávacích serverů existuje zhruba šedesát. Slevové servery tlačí na pilu, že musíte nakoupit poukaz do 24 hodin. Spousta lidí si je nakoupí, a pak je vůbec nevyužijí. Takže taková doplňková služba jako bazar je určitě zajímavá," myslí si.

Nejtvrdší jsou na sebe při tréninku ženy

Zajímavé je, že největší počet zájemců o bootcampy se objevuje mezi ženami. Nejpopulárnější jsou inlinové brusle. Ženy na výjezdy nechodí ve skupinkách, ale samy. Cvičí venku, takže je to hodně osvěží a nabije energií.

"Jde především o seniorní manažerky kolem třiceti, které ještě nemají rodinu a jsou zvyklé tvrdě pracovat," říká Makalouš. "Pro mě bylo překvapením, že když zařadíme hru, tak ženy nejsou tak hravé jako muži, ale chtějí si na tréninku máknout a spíše posilovat. Raději posilují břicho, než by si zahrály třeba basketbal jako kluci. Ony prostě vědí, co chtějí," říká Makalouš. Kurzy se šíří formou franšíz, takže trénovat je možné už i v Brně, Ostravě, Plzni nebo Zlíně... "V poslední době jsme zařadili 'vital' programy i pro lidi, kteří dlouho nesportovali nebo jsou starší, aby si postupně zvykli na sportovní zátěž," dodává Makalouš.

Jakub Makalouš

S přítelkyní jezdí ve volném čase na inlinových bruslích. Vzrůstající zájem veřejnosti
o tento sport ho těší, ale děsí ho fakt, že jen deset procent bruslařů nosí ochrannou helmu.

foto: René Volfík