Jaké jsou důvody, proč se nerealizují ve větší míře silniční PPP projekty v České republice?
Kamil Blažek, partner Kinstellar
Klíčovým faktorem je nedostatek silné a dlouhodobé politické vůle PPP projekty zaštítit a prosazovat. PPP projekty v dopravní infrastruktuře jsou finančně a časově náročné a k získání velkých mezinárodních investorů je nutné zaručit, že se záměr nebude "jojo metodou" měnit každých 12 měsíců - to vyžaduje politickou shodu. Druhým faktorem je, že velké domácí stavební firmy celkem logicky preferovaly rychlejší a pro ně snazší způsob, tj. výstavbu zadanou formou veřejných zakázek, financovanou přímo z veřejných rozpočtů. Tento vliv má ale klesající tendenci, vzhledem k velkému úbytku zdrojů v rozpočtu. Know-how pro přípravu PPP spolupráce zde existuje a je možné nalézt inspiraci v mnoha úspěšných projektech ve Velké Británii nebo Francii. Poradenské společnosti, banky i stavební firmy jsou u nás velmi dobře připraveny a mají zájem o kooperaci se státem.
Petr Sedláček, náměstek ministra dopravy
Kromě právních důvodů jsou na vině malé porozumění, chyby a mýty, které okolo PPP vznikly. V Evropě se v PPP dopravních projektech proinvestovaly stovky miliard eur. Na základě toho existují zkušenosti a metodika, jíž se chceme řídit i my. Všechny resorty dopravy v Evropě využívají soukromého kapitálu při financování dopravní infrastruktury. ČR dosud ne, což je poměrně výjimečné. Přitom právě konvergující země, jako jsme my, mají možnost získávat vysoké příspěvky na výstavbu dopravní infrastruktury z kohezních fondů EU. "Stačí" mít peníze na dofinancování těchto projektů. Dlouhodobé statistiky ukazují, že zvládnutý koncesní projekt přináší lepší poměr hodnoty za peníze než klasická metoda. Pokud chceme co nejefektivněji vynakládat veřejné peníze na kvalitní infrastrukturu, musí být nepochybně metoda koncesního projektu na špičce alternativ, jež je třeba prověřit a zvážit.
Jan Škurek, ředitel PPP centra ČR
Důvodů je více, ale k těm nejzávažnějším patří novela zákona o veřejných zakázkách, která zcela nelogicky diskriminuje koncept PPP oproti tradičním veřejným zakázkám; taktéž i často nedořešené vlastnické vztahy k pozemkům, na nichž má vzniknout nová dopravní infrastruktura, a zatím nedostatečná politická podpora. Dalším důvodem je rovněž fakt, že PPP projekty vyžadují delší a většinou finančně náročnější přípravu než veřejné zakázky. To však není chyba konceptu PPP, řada veřejných investic takovou hloubkovou přípravu mnohdy postrádá (kalkulace celoživotních nákladů, alternativní způsoby řešení apod.). Navíc tu stále přetrvávají mýty týkající se PPP (skryté zadlužování, jiná forma privatizace, dálnice D47 apod.), popř. nejednotnost ke koncepci projektu a jeho výstupům na straně zadavatele a dalších zainteresovaných skupin.
Vladimír Sloup, výkonný ředitel asociace PPP
Důvody nerealizace silničních PPP projektů se nijak výrazně neodlišují od důvodů u jiných PPP projektů. Především nic nenutí úředníky realizovat PPP. V konečném důsledku jsou pro ně a jejich nadřízené pouze složitějším způsobem řešení. To, že přinesou úspory v celoživotním cyklu investice, není hned vidět. Za další jsou PPP díky účasti velkého počtu lidí v procesu výběru/dialogu příliš transparentní, takže tam, kde jsou na jakékoliv úrovni běžné korupční praktiky, lze očekávat odpor právě z této úrovně. U silničních PPP se navíc často odpůrci zaštiťují předchozími nezdary, aniž by si uvědomovali, že tím pouze dávají najevo svou neznalost PPP.
