Asi jenom ten největší optimista by si dokázal představit, že po případném pádu Kaddáfího a Asada by se v Libyi a Sýrii mohly vytvořit demokratické režimy západního střihu. Stačí se podívat o kousek dál - do Iráku. Tam byla situace před odstraněním Saddáma Husajna podobná. Diktátor vládl nikoli občanům, ale spíše jednotlivým kmenům (případ Libye) v nábožensky rozporném společenství (jako v Sýrii). Přestože americký správce v Iráku Paul Bremer dokázal v zemi zakotvit základy demokracie (ústava, volený parlament, svobodné volby, svoboda názoru, oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci apod.), skutečná demokracie v Iráku chybí. Přesně jak kdysi říkal Masaryk: "Tož demokracii bychom měli. Teď ještě nějaké demokraty."

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se