České aféry

Švihova aféra

V březnu 1914 byl Národními listy odhalen poslanec České strany národně sociální Karel Šviha jako placený konfident pražské policie. Šviha podal na list žalobu, avšak u soudu svou nevinu přesvědčivě neprokázal. Byrokratický průběh přelíčení částečně inspiroval Kafkův Proces.

Lihová aféra

Karel Prášek, statkář a agrárnický politik, vykonával funkci ministerstva zemědělství a následně předsedy Senátu, než na přelomu let 1923-24 vyplula na povrch jeho úplatkářská aféra. Jako předseda Družstva hospodářských lihovarů zneužil asi 30 milionů korun, z nichž část prokazatelně použil k uplacení komunistického odborářského předáka a dalších odborových představitelů. Současně se ukázalo, že za monarchie byl udavačem rakouské police.

Marmaggiho aféra

Roztržka mezi Československem a Vatikánem, jejíž roznětkou bylo vyhlášení výročního dne upálení Jana Husa státním svátkem. Když se 6. července 1925 T. G. Masaryk a vláda zúčastnili velkolepých Husových oslav, církevní kruhy považovaly jejich chování za provokaci. Papežský nuncius Marmaggi opustil Prahu a nastalo dočasné přerušení diplomatických styků mezi ČSR a Vatikánem.

Gajdova aféra

Radola Gajda, jeden z velitelů československých legií v Rusku, se na jaře 1926 stal náčelníkem hlavního štábu čs. armády. Podle zpráv v tisku chystal v červenci vojenský puč, jehož cílem bylo zavedení fašistické diktatury. Gajda byl následně degradován a propuštěn z vojska, poté se stal lídrem Národní obce fašistické. V lednu 1933 zaútočilo sedmdesát příslušníků NOF na vojenská kasárna v Židenicích. V souvislosti s tímto dalším neúspěšným pokusem o puč byl zatčen i Gajda, nakonec mu však účast na jeho řízení nebyla prokázána.

Stříbrného aféra

Zakladatel České strany národně sociální a jeden z "mužů 28. října" Jiří Stříbrný zasedal za první republiky opakovaně ve vládě - nejprve byl ministrem pošt, poté železnic a nakonec národní obrany. Na svou poslední funkci abdikoval v červenci 1926 - údajně v souvislosti s Marmaggiho aférou, ve skutečnosti však stály v pozadí jeho odchodu hradní obavy z narůstajícího vlivu pravice. Současně vyšlo najevo jeho angažmá v úplatkářské aféře: jako ministr železnic nakupoval od svého bratra Františka Stříbrného, ředitele dolů, předražené uhlí pro státní dráhy.

Repro: ČTK, Wikipedia