Bohatí lidé budou i nadále bohatnout, a to nejen ve Spojených státech, ale zvláště v rozvíjejících se zemích. Hodnota soukromých i veřejných investic kontrolovaných nejbohatšími rodinami se má do roku 2020 více než zdvojnásobit na 202 bilionů dolarů (téměř 3,3 trilionu korun) z letošních 92 bilionů dolarů. Vyplývá to z průzkumu mezi milionáři ve 25 zemích, který uskutečnila firma Deloitte LLP.
Kromě hodnoty majetku se zvětší i počet rodin s majetkem vyšším než milion dolarů. V rozvinutých zemích stoupne o dvě třetiny na 55,5 milionu, zatímco v rozvíjejících se zemích, jako jsou Čína, Indie a Brazílie, se více než zdvojnásobí na deset milionů.
Nejvíce bohatých má být i nadále ve Spojených státech a v Evropě. Počet milionářských domácností v USA se má do roku 2020 zdvojnásobit na 20 milionů a celkový majetek milionářů poroste v průměru o devět procent ročně až na 87 bilionů dolarů v roce 2020. Největší nárůst počtu milionářů z rozvinutých zemích se očekává v Austrálii a Singapuru.
Mnohem rychleji než v rozvinutých zemích se však zvětší počet milionářů v Číně, Brazílii, Rusku a dalších rozvíjejících se zemích, především díky značnému ekonomickému rozvoji v těchto regionech a zvyšování cen komodit. V deseti předních rozvíjejících se zemích se má majetek milionářských domácností ztrojnásobit na 25 bilionů dolarů z letošním sedmi bilionů.
Do majetku studie započítává finanční majetek, jako jsou akcie, obligace a investice, ale i majetek nefinanční včetně rodinných nemovitostí, zboží dlouhodobé spotřeby (například aut), podnikatelského kapitálu a dalších aktiv, napsala agentura Reuters.
Nerovnost se prohlubuje
Nerovnost v příjmech je v posledních letech na vzestupu a týká se většiny vyspělých zemí. Vyplývá to z připravované zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), z níž otiskl některé výňatky americký ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Příčinou zvětšující se nerovnosti jsou podle zprávy globalizace a technologický pokrok, který spoustu lidí nutí prokazovat více dovedností.
Propast mezi bohatými a chudými se prohlubuje zejména v zemích, které se s vyšší mírou nerovnosti potýkají dlouhodobě. To jsou například Spojené státy. Zvětšuje se ale i v zemích, které jsou více rovnostářské a mají tradičně vyšší míru přerozdělování, třeba v Dánsku, Německu, Švédsku - a také v Česku.
Obavy z globalizace
OECD na zprávě stále pracuje a celou ji zveřejní až v průběhu letošního roku. Informace z ní se objevují v době, kdy globalizace a její dopady narážejí v některých zemích na tvrdý odpor. Část lidí má totiž pocit, že některá pracovní místa z vyspělých zemí trvale mizí a přesouvají se do takzvaných mladých ekonomik, tedy zejména do Asie.
Růst nerovnosti zesiluje i špatný stav veřejných financí, s nímž se nyní potýká spousta vyspělých zemí. Snaha o snížení rozpočtových deficitů totiž komplikuje přerozdělování peněz pomocí různých sociálních dávek, podpor a příspěvků. Přerozdělování je zpravidla nejjednodušším způsobem, jak nerovnost v příjmech zmírnit.
Zpráva uvádí, že průměrný příjem deseti procent nejbohatších lidí ze všech 34 členských zemí OECD je v současné době přibližně devětkrát vyšší, než je průměrný příjem deseti procent nejchudších. Ve skandinávských zemích a ve většině států kontinentální Evropy není tento rozdíl tak výrazný. Větší je v USA a v Izraeli, kde je průměrný příjem nejbohatších zhruba čtrnáctinásobkem příjmu nejchudších.
Ještě větší příjmová propast se však vytvořila jinde. V latinskoamerickém Chile stejně jako v Mexiku dosahuje průměrný příjem nejbohatších deseti procent lidí 27násobku průměrného příjmu nejchudších, upozorňuje list WSJ.
Hodnota investic nejbohatších rodin
letos
92 bilionů USD
v roce 2020
202 bilionů USD
kolikrát převyšuje průměrný příjem 10 % nejbohatších lidí příjmy desetiny nejchudších
průměr OECD
9x
USA, Izrael
14x
Mexiko, Chile
27x
NOVÁ EKONOMICKÁ ELITA
V rozvíjejících se zemích, jako jsou Čína, Indie a Brazílie, se počet rodin s majetkem přes milion dolarů do roku 2020 více než zdvojnásobí na deset milionů.
FOTO: BLOOMBERG
