Evropská komise proti očekáváním navrhla pro roky 2014 až 2020 rozpočet Evropské unie, který je ve vztahu k unijnímu hrubému domácímu produktu nižší než v minulosti. Výdaje mají tvořit jen jedno procento HDP, oproti 1,06 procenta pro roky 2007 až 2013.

Objem finančních prostředků pro nejchudší regiony, kam patří i všechny české kraje s výjimkou Prahy, nicméně nemá klesnout, ale přidělování peněz má být přísnější. Komise navíc plánuje i úspory ve vlastních řadách - propouštění zaměstnanců a další opatření pro zefektivnění práce.

Návrh rozpočtu nyní začnou posuzovat členské státy EU a Evropský parlament. Diplomaté čekají složitá jednání, která mohou trvat řadu měsíců i déle než rok. 

 

Nižší rozpočet

EU by měla od roku 2014 do roku 2020 utratit celkem 971,5 miliardy eur (zhruba 23,3 bilionu korun), což představuje právě jedno procento HDP evropské sedmadvacítky.

Mezi roky 2007 až 2013 odsouhlasené výdaje činí 925,6 miliardy eur (asi 22,2 bilionu korun), což v době vzniku rozpočtu představovalo 1,06 procenta HDP unie.

Na společnou zemědělskou politiku podle představ komise poputuje mezi lety 2014 až 2020 celkem 281 miliard eur (asi 6,7 bilionu korun), což je citelný propad ve srovnání s předchozím rozpočtovým obdobím, kdy stejná kapitola počítala s výdaji ve výši 330 miliard eur (téměř osm bilionů korun). Zemědělcům tak klesne nejen procentuální podíl na rozpočtu unie, ale i celková částka.

Návrh rozpočtu Evropské komise (EK) jde vstříc požadavkům členských států Evropské unie, které žádaly buď zmrazení finančních prostředků, či dokonce omezení výdajů. Potěšen naopak asi příliš nebude Evropský parlament, který dlouhodobě usiluje o vyšší výdaje, protože upozorňuje, že s lisabonskou smlouvou vzrostly i ambice EU, jež nejsou zadarmo.

"V současnosti plné úsporných opatření napříč Evropskou unií navrhla komise ambiciózní, ale realistický rozpočet pro příští roky," řekl novinářům eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski.

Nejcitelněji pocítí škrty zemědělci, ti z Česka a dalších nových zemí Unie by si ale pohoršit neměli - doposud totiž dostávají méně peněz než jejich konkurenti ze starých zemí EU, po roce 2014 má ale být rozdělování dotací spravedlivější. Dotace navíc budou více zohladňovat ekologické chování zemědělců.

Komise jde příkaldem

Komise chce zároveň přijmout kroky, které by zefektivnily její fungování. Do roku 2018 sníží počet svých zaměstnanců o pět procent a zbývajícím pracovníkům prodlouží pracovní týden a zvýší věk pro odchod do důchodu.

Zaměstnanci komise dosud pracovali 37,5 hodiny týdně, nově by to mělo být 40 hodinm jak je běžné ve většině zemí Unie. Nárok na důchod jim dosud vznikal ve 63 letech, nově se tato hranice posune na 65 let.

Více na dálnice

Výraznou změnou v rozpočtu je vznik některých nových unijních fondů. "Nejbohatší" z nich je ten, který bude přispívat na budování infrastruktury. Vlády si mezi sebe rozdělí celkem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun), avšak podmínkou čerpání bude, že každý z projektů musí být součástí takzvaných transevropských sítí.

Rekordní částku chce Evropská komise poskytnout na zahraniční politiku. Zatímco od roku 2007 do roku 2013 to bylo 55 miliard eur (1,3 bilionu korun), nově to má být 70,2 miliardy eur (asi 1,7 bilionu korun).

"Evropská unie požaduje více efektivity a úspor od členských států a sama jde takto příkladem," řekl novinářům německý lidovecký europoslanec Klaus-Heiner Lehne.

Komise v příštích letech zmrazí výdaje na administrativu, které činí zhruba šest procent ročního rozpočtu EU, což je asi šest miliard eur, tedy zhruba 144 miliard korun.

Experti upozorňují, že snížení počtu euroúředníků je spíše "gestem" než velkou finanční úsporou. Unijní instituce totiž zaměstnávají zhruba 50.000 lidí, což je ve srovnání s 50 miliony lidí v členských státech EU naprosto zanedbatelné číslo. I tak ale chystané snižování počtu zaměstnanců vyvolává velké napětí mezi odboráři v institucích.

"Vedoucí představitelé našich států jsou imbecilové. Existuje celkem osm členských států, především Velká Británie, Dánsko, Nizozemsko a Finsko, které tlačí na úspory. Ale to, co neříkají, je, že z celkového ročního rozpočtu ve výši 142 miliard eur představujeme jen pět procent, a to jsou v tomto podílu zahrnuty i náklady na provoz budov," postěžoval si nedávno internetovému serveru EUobserver odborový předák Renzo Carpenito.