Už nejde jen o Řecko. Potíže má Itálie i celá eurozóna

Po Řecku může přijít na řadu Itálie. Odvrátit možný bankrot další evropské země se včera snažili na svém jednání v Bruselu představitelé států platících eurem.

Tentokrát ovšem nejde jen o z hlediska ekonomické síly v eurozóně nevýznamné Řecko. Dluhová nákaza může postihnout Itálii, třetí největší ekonomiku eurozóny. Zvýšení úroků, které platí ze svých dluhů, by ji mohlo dohnat na pokraj bankrotu a následovat by mohly další státy, například Belgie.

"Vzhledem k velikosti italské ekonomiky by byl dopad mnohem větší než u Řecka. Pokud nepřijdou náležitá opatření, mohlo by to zasáhnout úvěrovou pozici celé eurozóny," řekla analytička Anita Paluchová z firmy ETX Capital.

Podobně to vidí i obchodníci na trzích. V průběhu včerejška vzrostly úroky z evropských státních dluhopisů a klesala cena akcií především jihoevropských bank. Propadla se také hodnota eura vůči dolaru.

Hledání oddechového času

Ministři stihli v Bruselu do uzávěrky tohoto čísla odsouhlasit pouze vytvoření dávno předjednaného takzvaného European Stability Mechanism (ESM). Ten nahradí v polovině roku 2013 současný záchranný fond eurozóny pro země v potížích EFSF. Vytvoření ESM musí ještě schválit vlády jednotlivých zemí a to nemusí být snadné, protože veřejnost v některých státech odmítá záruky za cizí dluhy.

Navíc ESM bude mít sice k dispozici 750 miliard eur, ale na záchranu větších zemí jako Španělska či Itálie by to stejně nestačilo. Německý deník Die Welt citoval nejmenovaného představitele Evropské centrální banky, podle kterého by na záchranu Itálie musel být fond zhruba dvojnásobný, tedy mít k dispozici 1,5 bilionu eur. Zvýšení prostředků fondu ale na bruselském jednání zatím nikdo nenavrhl.

Zástupci eurozóny se včera snažili vyřešit celý problém tím, že pomohou Řecku. Uklidní tak finančníky, kteří získají jistotu, že unie nenechá žádnou zemi padnout. Sníží tím rizikovost evropských státních dluhopisů, a tedy i úroky požadované věřiteli, a jednotlivé země tak budou moci snadněji splácet své dluhy. Řecko už loni kvůli tomu dostalo přislíbenu obří finanční půjčku ve výši 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu korun) od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Jenže ta už nestačí řecké potřeby pokrýt a v polovině září Řecku opět hrozí bankrot.

Vyřešit problém Řecka má zapojení soukromého sektoru. Jinak řečeno - část nákladů na pomoc Řecku by nesli i banky a soukromí investoři. Evropští politici by pak doma snadněji prosadili další pomoc Řecku a celá operace by vyšla výrazně levněji. Včera byl projednáván plán, podle kterého by současní soukromí držitelé řeckých dluhů vyměnili své krátkodobé dluhopisy za dlouhodobé. Řecko by tak nějaký čas nemuselo splácet své dluhy, ale jen úroky a získalo by oddechový čas na zlepšení stavu svých financí. Není ale jasné, proč by měli na něco takového soukromí investoři dobrovolně přistoupit.

Pokud na ně však bude vyvíjen byť i jen nepřímý nátlak, a bez toho to nepůjde, označí ratingové agentury takový postup za faktický bankrot Řecka. Sníží Řecku rating, a protože se podle jejich hodnocení řídí investoři, bude si země moci půjčit jen za ještě vyšší úrok než nyní. Eurokomisař Michael Barnier proto navrhl zakázat v Evropě ratingovým agenturám hodnotit důvěryhodnost zemí dostávajících mezinárodní pomoc. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble prosazoval zase vytvoření evropské ratingové agentury, aby byla zlomena nadvláda současných tří hlavních světových ratingových agentur.

Rozhodnou parlamenty

Současně ministři jednali o možnosti, že by řecké krátkodobé dluhopisy začal vykupovat i evropský stabilizační fond EFSF. Není jasné, zda by soukromí investoři byli nějak nuceni k jejich prodeji. Možností také je, že by EFSF levně půjčil peníze Řecku a to by samo nakupovalo své dluhopisy.

Současná evropská pravidla ale něco podobného nepovolují, takže celou operaci budou případně muset schválit všechny parlamenty zemí eurozóny. Dojít by k tomu mohlo na začátku září. Podle zdrojů z jednání citovaných agenturou Reuters ale ještě před tím dojde k novému setkání představitelů zemí eurozóny na konci července.

Řecko potřebuje peníze do poloviny září. Před naše parlamenty můžeme jít (s plánem pomoci) na začátku září.
Didier Reynders, belgický ministr financí

Dluhová krize. Ministři zemí platících eurem diskutují o záchraně Řecka. Hodnota evropských akcií i měny před koncem jednání klesla.

5,71 procenta

dosáhlo včera v podvečer v Londýně roční úročení desetiletých italských vládních dluhopisů. Nejvíce za posledních 10 let.

-7,3 procenta

ztratil v důsledku dluhové krize od letošního maxima (17. 2.) širší akciový index Stoxx Europe 600. Včera
na londýnském trhu zaznamenal ztrátu 1,4 procenta.

22 miliard eur

přiteklo během letošního prvního pololetí do řeckého státního rozpočtu z daní. Meziročně je to o 8,3 procenta méně. Stát plánoval 25 miliard eur.

Dluhová krize v Evropě