V hodinách literatury figuruje Ján Kollár (1793-1852) jako významná osobnost českého národního obrození, přičemž za jeho nejvýznamnější dílo se považuje oslavná báseň Slávy dcera začínající notoricky známými slovy "Stůj, noho, posvátná..." Kollárovo bádání jazykovědné a historické ustupuje do pozadí a není divu. Dopustil se v něm řady omylů, které dnes působí až úsměvně, přestože on sám vše bral smrtelně vážně.

Prosazoval třeba, aby se místo Slované říkalo Slávové, takže v jeho básni se nejedná o dceru slávy, ale o dceru Slovanů. A to byl teprve začátek. Kollár prakticky ve všech (!) evropských zeměpisných názvech nalezl nějaký ten slovanský kořen, zvláště pak v Anglii nebo v Itálii. Tvrdil, že prakticky celá starověká Itálie byla původně slovanská, staré Římany nazýval Vlachoslávy a latinu považoval samozřejmě za slovanský jazyk. Potom již, kromě jiného, snadno odvodil, že označení národnosti Polák pochází z latinského slova phallus.

I když Kollár své názory prosazoval obtížně, divné mu to nepřišlo. Vždyť všichni ostatní na Slovany, slovanství i Kollára, který se jich ohnivě zastával, nevražili. Kollár si tak navykl vidět všude kolem sebe "protivenství a křivdy". V roce 1844, když podruhé navštívil Itálii, myšlence všeslovanství již naprosto a zcela nekriticky propadl. Až do konce svého života neúnavně pokračoval v pátrání po důkazech slovanské minulosti Itálie a shrnul je do monumentálního díla "Staroitalia slavjanská" (900 stran, 400 vyobrazení). Začal již od samotného názvu této země, kdy Itálie byla původně Vitalijí (od slova vít - vítěz) a z Apenin se staly Oheniny, pro "množství sopek oheň vydávajících". Vesuv přejmenoval na zvukomalebný Žežov podle žhnoucí lávy, Pompeje na Popely a z Tibery udělal Zubří řeku, protože Tibera = dobr = zubr. Do Itálie přišli Slované podle Kollára z Indie i se svými zvyky, např. uctíváním Šivy.

Vydání svého díla se Kollár nedožil, vyšlo bez většího ohlasu rok po jeho smrti v nákladu tisíc kusů. Značně drahá a téměř neprodejná kniha se nakonec rozdala zdarma do škol a časem upadla v zapomnění.

BADATEL
Básnické dílo Kollárovo naštěstí jeho jazykovědné badatelské omyly zastínilo.
KRESBA: ARCHIV

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam