Charles Lloyd je podivuhodný muž; má výrazný obličej po indiánských předcích, malý dům jako kdysi na rodném Jihu, chodí se modlit do védántského chrámu a jazz vnímá zcela specificky. Hraje plaše, meditativně, na koncertech předčítá náboženské texty a mluví v hádankách. Příběh jednoho z posledních jazzových velikánů šedesátých let, kterého Struny podzimu na neděli pozvaly do Rudolfina, koneckonců není z obyčejných.

Zbývá vám ještě 90 % článku