Ve vězení má člověk naději, že se z něho vrátí. Básník, historik umění a disident Ivan Martin Jirous, který v husákovských káznicích strávil přes osm let, s tou nadějí psal za mřížemi jednu z nejskvostnějších básnických sbírek české poezie - Magorovy labutí písně. "Kdybych to nebral religiózně/ bylo by mi zde věru hrozně," psal ve Valdicích Jirous, přezdívaný Magor, "barokní" verše. Včera však - podle svých věznitelů, kteří vyznávali materialistický světový názor - dostal "doživotí". Ve věku 67 let náhle zemřel. Naštěstí vyznával Ivan Jirous jiný světonázor. Podle něho se včera naopak posunul do dalšího patra, do života věčného.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se