Na konci devadesátých let inženýr Pavel Kubíček z ústecké chemické továrny Spolchemie odhadl, že v dalších letech bude na trhu k dispozici velké množství glycerinu. Sledoval totiž kroky bruselských úředníků, kteří chystali masivní zavádění bionafty. A právě glycerin zůstává při výrobě ekologické nafty jako odpad.

"Do té doby jsme při výrobě pryskyřic používali látku epichlorhydrin, vyrobenou z propylenu. Propylen se však vyrábí z ropy, a tak jeho produkce není příliš ekologická. Věděli jsme, že glycerin může teoreticky sloužit jako stavební kámen pro výrobu epichlorhydrinu. Šlo o zdánlivě nesmyslný záměr, protože tehdy se glycerin vyráběl uměle právě z epichlorhydrinu. Přesvědčil jsem ale vedení, že když se výzkum povede, budeme epichlorhydrin vyrábět ekologicky při nižších energetických nákladech," vypráví Pavel Kubíček, vedoucí oddělení Výzkum a vývoj Spolchemie, která vyrábí chemické produkty už od roku 1856.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se