Tresty pro žháře z Vítkova platí, Nejvyšší soud jim potvrdil 20 a 22 let ve vězení

Tresty za žhářský útok na domek Romů ve Vítkově na Opavsku, při kterém byly zraněni tři lidé, definitivně platí.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání čtyř pachatelů, jimž soudy v Ostravě a Olomouci vyměřily tresty od 20 do 22 let vězení. Bez dalších podrobností to uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.

Útok spáchaný podle pravomocného verdiktu jako rasově motivovaný nejvíce postihl tehdy dvouletou Natálii. Přežila jen s těžkými popáleninami a zůstaly jí trvalé zdravotní následky.

David Vaculík, Ivo Müller a Jaromír Lukeš dostali trest 22 let vězení, Václav Cojocaru pak 20 let. Podle obžaloby útok zápalnými lahvemi z dubna 2009 naplánovali ke 120. výročí narození nacistického vůdce Adofla Hitlera.

Dovolání podali všichni čtyři pachatelé. Z jakých důvodů je Nejvyšší soud odmítl, není zatím známé. Odůvodnění musejí nejprve dostat účastníci řízení. Odsouzená čtveřice se teoreticky může ještě obrátit na Ústavní soud. Ten však také většinu stížností v záležitostech násilné trestné činnosti odmítá.

Vrchní soud v Olomouci při březnovém odvolacím řízení označil uložené výjimečné tresty za přísné, ale nikoliv nepřiměřené.

"Je zde vysoký stupeň společenské nebezpečnosti. Nejzávažnější je pohnutka tohoto činu, což je příslušnost poškozených k etnické menšině. Je třeba vyslat jasný signál, že jakákoliv trestná činnost, jejíž pohnutkou je odlišnost napadených, bude přísně postihována," uvedl tehdy předseda olomouckého senátu Milan Kaderka.

Snaha o jinou kvalifikaci nevyšla

Čtveřice extremistů se před soudy nižších stupňů domáhala například změny právní kvalifikace činu z vraždy na obecné ohrožení. Údajně nevěděli, že je dům obývaný, nejeli do Vítkova vraždit a vražedný úmysl jim nebyl prokázán.

Soudy ale nakonec dospěly k závěru, že jde o pokus o vraždu v nepřímém úmyslu.