Myslím si, že Česká republika je odsouzena k blahobytu. Naše ekonomika se sice zastavila, na dveře klepe krize, ale naštěstí předchozí vlády zanechaly bez povšimnutí položku, která se neúčtuje – náklady spojené s korupcí. Mluví se o předražení 10 až 30 % v průměru z objemu veřejných zakázek, které činí 600 miliard korun ročně. Díky korupci je tedy ukradeno 60 až 180 miliard Kč, zaokrouhleme to tedy na 100 miliard Kč ročně. Tyto peníze jsou pro naši ekonomiku obrovskou náplastí, která může začít lepit díru v rozpočtu, čímž bychom se stali jednou z mála vyspělých ekonomik světa s vyrovnaným rozpočtem.

Když jsem se na toto téma bavil před volbami s panem Kalouskem, odpověděl mi, že jeho odhad, kolik se ročně ukradne, je maximálně 10 miliard. Nemůže tomu tak být, neboť jen já jsem osobně svědkem korupce ve výši dvou miliard Kč za rok, což je část z celkových 12 miliard Kč představující překompenzaci, kterou dostávají České dráhy v rozporu s evropskou, ale i českou legislativou. Tuto překompenzaci již naštěstí prověřuje Evropská komise, neboť jak tomu u velkých korupcí bývá, není žádná česká politická síla, která by měla odvahu tento problém řešit.

Nečekaně se však tyto dvě miliardy rozrostly o další půlmiliardu korun, kterou před koncem roku naprosto zbytečně poslal do Českých drah ministr dopravy Dobeš. A to mne již nenechalo klidným, a proto jsem se rozhodl tuto záležitost probrat přímo s ministrem financí Kalouskem, domnělým rivalem Věcí veřejných.

Příliš bohatí na řešení korupce

Shodou okolností jsem byl vybrán spolu s ním na focení společné fotky Osobnosti roku 2011, která každoročně vychází v posledním vydání v roce v MF Dnes. To byla ideální příležitost! Navíc nás redaktoři ještě s předstihem požádali, abychom si vybrali jednoho z účastníků a poslali mu e-mailem otázku. Jaké štěstí! Tak jsem se zeptal: "Ministr dopravy pan Dobeš (VV) může jednoduchým manažerským rozhodnutím ušetřit v příštím roce 510 milionů Kč, podle jeho dosavadních reakcí asi nemá upřímný zájem v resortu šetřit. Pomůžete mi s tím?"

Jakmile mě toho rána v Národním technickém muzeu, kde jsme se fotili, Kalousek uviděl, namířil rovnou ke mně: "Tu otázku musíte změnit!" Byl jsem tak zaskočen a připosrán, že jsem mu to s vykoktáním slíbil. Focení trvalo přes hodinu, ministr Kalousek se zjevně nudil, a tak jsem využil chvilky o pauze a již s bojovným odhodláním, které je mi jinak blízké, ho začal pronásledovat a vysvětlovat, jak jeho kolega ministr dopravy z rozpočtu defraudoval půl miliardy a že svou otázku nezměním. Ministr financí zjevně neměl o ztracenou půlmiliardu zájem, přesunoval se z místa na místo, aby se mi vyhnul, a já se honil za ním. Že by neměl zájem cokoli vysvětlovat obyčejnému daňovému poplatníkovi? Student Agency ročně odvede na daních, odvodech, mýtu a jiných poplatcích státu přes 200 milionů korun a další stovky milionů šetříme státu tím, že provozujeme veřejnou dopravu bez dotací. Ale hlavně, vždyť jsem mu nabízel dobrých 500 milionů Kč na stříbrném podnosu! Ministr Kalousek můj monolog ukončil radou: "Tak to zažalujte, nebo to dejte na Evropskou komisi!"

Jenže já nechci žalovat svůj stát, ve kterém žiji.

Česko je příliš bohaté na to, aby politici museli korupci řešit. Dlouho jsem zastával názor, že Česko potřebuje padnout na samé ekonomické dno, aby byla vůle zaříznout ony penězovody a oznámit všem korupčníkům: "Nakradli jsme si dost, už není kde brát, musíme nastavit nová pravidla." Jenže geniální Kalousek přišel s geniálním nápadem, jak tu díru zalepit: "Zvyšme DPH, vyberme peníze od lidí." Bohužel národ do ulic nevyšel, panu ministrovi ještě víc otrnulo a prohlásil: "Bude-li třeba, zvýšíme DPH až na 22 %."

Změny už začaly

Něco ovšem bylo na roce 2011 výjimečné. Byl to rok pozitivních změn, ve vzduchu byla a je čím dál víc cítit vůle s korupcí zatočit. Naoko slabí se stali silnými. To, jak elegantně vyčistili premiér Nečas a primátor Svoboda ODS od starých kmotrů, bylo grandiózní. Nebo případ nejsilnějšího muže v této zemi, jehož jméno se donedávna nesmělo vyslovit. Případ Martin Roman již není tabu, ač většina jeho nohsledů se tváří překvapeně, že Martin Roman ještě před rokem vlastnil Škodu Plzeň a dlouhá léta si beztrestně přihazoval zakázky z ČEZ a Českých drah. Pan Schwarzenberg dokonce potvrdil, že právě Roman byl silný především kvůli nelegálnímu financování ODS, a hlavně ČSSD, za což si kupoval hlavně slepotu politických vůdců.

Změnilo se mnoho. Vláda sice vypadá, jako kdyby byla složena jen z korupčníků, neb polovina členů už s ostudou musela odejít, přesto je to jiné. Ve vládách dřívějších byli lidé jako Řebíček, Dalíkův Topolánek, ale nikdo nerezignoval, ač ve vzduchu smrděla korupce na sto honů. Dnes se rezignuje už při nepatrném zápachu. Symboliku změn završil prezident Václav Havel, který byl morálním vzorem a kritikem stavu naší politiky a který vždy uměl poukázat na to, co politiku zevnitř užíralo. Jeho odchod je velmi smutným milníkem, ale věřím, že přichází v době, kdy jsme snad už i my sami schopni oprostit se od nesmyslných strachů a dokážeme se postavit proti nehoráznostem, které nám čeští politici servírovali bez uzardění. Společnost začíná být otevřenější a stále častěji se objevují lidé, kteří se nebojí otevřeně ukázat na podivné praktiky české politické scény.

Věřím, že do politiky konečně vstoupí takové osobnosti, které berou angažmá v politice skutečně jako službu veřejnosti, ne jako příležitost k získání moci a peněz, a které jsou dostatečně silné na to, aby nepodlehly vlivu stávajících politiků. A že lidé tyto politiky podpoří. Očišťování politické scény nastartované v ODS nyní pokračuje v ČSSD, která hledá cestu, jak se zbavit kmotrovského křídla reprezentovaného Palasem, Haškem, Rafajem či Hulinským.

Rok 2012 bude takový, jaký si ho uděláme. Tak si ho udělejme takový, jaký ho opravdu chceme mít. Se zodpovědným politickým vedením, s dobrými správci státního rozpočtu, s transparentním a objektivním politickým rozhodováním. Bez arogantních politiků, bez korupce, bez bratříčkovaní a výměnných obchodů "něco za něco".

Dosáhneme toho tím, že si každý opravdu vezmeme k srdci Havlova slova: "Jsem si každým dnem jistější, že by vůbec neškodilo, kdybychom udělali něco pro to, aby tu a tam, přece jen, zvítězila pravda a láska nad lží a nenávistí."

Autor je majitelem společnosti Student Agency