Když vydal Josef Škvorecký svoji první knihu, muselo se to odehrát nadvakrát. Tehdy skandální Zbabělce v roce 1958 napoprvé "kvalifikovaná" veřejnost nestrávila, třebaže rukopis se po deseti letech zrání v šuplíku zdál být už dobře uleželý, a tak na vydání čekal dalších šest let - a tentokrát byl román veleúspěšný. 

Možná měl autor jenom smůlu, že chtěl z řady několika svých rukopisů vydat nejprve zrovna Zbabělce. Sáhnout totiž na posvátné okupační téma s květnovým povstáním a vyprávět je jako všední příběh party mladíků, poblázněných džezem a holkami, bylo v padesátých letech příliš povážlivé.

Revolta na druhou

Ve Zbabělcích šlo vlastně o dvojí revoltu: do květnové revoluce vstupuje v románu ještě jedna revoluce osobnější - revolta mládí, a ta je pro Dannyho, autorova hrdinu, který s ním sdílí řadu vlastností i prožitků, ještě podstatnější.

Generační srážka synů se svými otci nabídla autorovi možnost dívat se mladou, zostřenou optikou a usnadnila mu vykreslit vypjatou dobu v její každodennosti a navíc podat "hrdinský" svět otců, jež zaskočila revoluce a osvobození, jako veskrze satirické zrcadlo společnosti malého města. 

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se