Potřebujeme vůbec ty zatracené nakladatele?

Vzájemné vztahy mezi autory a nakladateli jsou mnohdy velmi podivné. Pochopitelně se proměňují a ze všeho nejvíce se podobají houpačce. Kopírují to, co známe z běžného života: od naprosté zamilovanosti a okouzlení při namlouvání přes žárlivost na úspěch až po reptající loajálnost a konečný rozchod. A je celkem jedno - alespoň v Čechách - mají-li obě strany mezi sebou nějakou smlouvu.

Spisovatel začne svého nakladatele nenávidět zpravidla v okamžiku, kdy první recenzent najde ve vydané knize pět pravopisných chyb a druhý svou kritiku postaví na otřesné grafické úpravě obálky. Trhliny do vzájemného respektu zasadí netrpělivý debutant sám tím, že se rozhodne objíždět okresní města a neváhá z každého zatelefonovat, aby se optal, proč jeho knihu v daném knihkupectví nemají.