Dušan Tříska (66)

Spolu s Tomášem Ježkem připravoval kuponovou privatizaci. Byl autorem jejího technického řešení.

Vzdělání:
Absolvoval Fakultu technické a jaderné fyziky Českého vysokého učení technického i Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.

Kariéra:
Před rokem 1989 působil jako pracovník Ústavu veřejné správy Praha a vědecký pracovník Ekonomického ústavu ČSAV.
V roce 1990 se stal náměstkem ministra financí ČSFR, později ředitelem odboru kuponové privatizace ministerstva financí. Podílel se na zřízení Centra kuponové privatizace a Střediska cenných papírů
i mimoburzovního trhu RM-Systém.
V 90. letech působil jako expert Světové banky v Kazachstánu, Lotyšsku, Bulharsku, Bělorusku a v Číně.
Od roku 1993 ředitel společnosti FSP /CHECK/.

Soukromí:
Je ženatý; manželka Hana, dvě dcery

Ekonom v iPadu

Týdeník Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

Nálepky "duchovní otec kuponové privatizace" se ekonom a podnikatel Dušan Tříska už nikdy nezbaví. Ostatně ani nechce, hrdě se k patentu na tento způsob privatizace státního majetku hlásí.

A to natolik, že tím řadu lidí dokáže značně popudit. Třeba proto, že se zastává kontroverzního finančníka Viktora Koženého, českého Ira, toho času žijícího na Bahamách. "Nikdo lidi nenutil, aby své kupony svěřovali Viktoru Koženému," poznamenává v rozhovoru pro týdeník Ekonom Tříska, který kontroverzními a vyhraněnými názory rozhodně nešetří.

Nejraději by zákonem odmítl příjem dotací z Evropské unie a zrušil i všechny mandatorní výdaje vlády. Platby na důchody, zdravotnictví či třeba policii by pak vždy z roku na rok přizpůsoboval daňovým příjmům.

Před lety jste vzpomínal na to, že ještě v roce 1992 bylo téměř nevhodné používat ve slušné společnosti slovo kapitalismus. Jak to vidíte dnes? Není slovo kapitalismus v důsledku finanční krize vnímáno jako ještě neslušnější?

Je to tak, protože ideologicky i terminologicky jde svět doleva. Dnes každý cítí potřebu to slovo nějak zmírňovat, říká se raději demokratický kapitalismus, nebo sociálně-tržní společnost.

Na druhé straně ve většině evropských zemí stále ještě vládnou pravicové strany...

Pravice už není žádná pravice. Je příliš zelená, dávno zradila pravicové ideály. Proběhl posun - levice ještě více doleva a pravice je někde u středu. Je to patrné třeba i u britských konzervativců.

Myslíte, že existuje něco lepšího, než je kapitalismus?

Patřím mezi ekonomy, kteří při vší kritice a při vědomí slabostí kapitalismu a volné soutěže říkají, že je to stále nejlepší způsob života, jaký si dokážeme představit. Všechny pokusy kapitalismus vylepšovat, které se historicky opakují, jsou legitimní. Nic proti snahám společnost inovovat a vylepšovat, ale myslím, že nic lepšího nenajdeme, jakkoli se o to stále bude někdo pokoušet.

Ptám se i proto, že vaše firma FSP se prezentuje mimo jiné tím, že "předmětem našeho zájmu byly a stále jsou projekty nových společensko-ekonomických systémů". Chápu, že v cílech nemíříte takto globálně, ale přesto - měl byste nějaký nápad, jak současný společensko-ekonomický systém vylepšit?

Skutečná revoluce bude podle mne umělá inteligence. O tom se mluví, co jsem na světě. Lidské rozhodování má stále vyšší a vyšší technologickou podporu. A to, co bylo pro náš mozek dříve neuchopitelné, je s informačně-technologickou podporou uchopitelnější. S tím souvisí i možnosti přímé demokracie. Jeden z důvodů pro nepřímou demokracii byl technologický, lidé se v minulosti těžko dávali dohromady. Ale ve chvíli, kdy má každý doma počítač, je to jiné. Technická bariéra odpadla, mohu si vygooglovat všechny informace, které jsem dříve neměl. To mění tvář společnosti, i když na myšlence lidské svobody, konkurence a minimálních státních zásahů to nemění nic.


Pokračování rozhovoru najdete v novém vydání týdeníku Ekonom, který vyšel ve čtvrtek 5. dubna, nebo pod odkazem níže:

banner 2

Související