Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se dohodli, že proti dopadům problémů, s nimiž se potýká Řecko a Španělsko, budou bojovat společnými silami.

Po mimořádné telekonferenci věnované eurozóně to řekl japonský ministr financí Džun Azumi.

Americké ministerstvo financí sdělilo, že se hovořilo o postupu, který v Evropě směřuje k finanční a fiskální unii.

Jednání ministrů a guvernérů centrálních bank ale mělo soukromý charakter, a není tedy jasné, zda z něj bude oficiální výstup.

Agentura Reuters předtím s odkazem na vysoce postavený zdroj z G7 uvedla, že Německo se zřejmě ocitne pod silným tlakem, aby víc podpořilo ekonomický růst a pomohlo zbytku eurozóny.

Azumi svým kolegům podle agentury Reuters řekl, že Japonsko se obává dopadů krize na svou ekonomiku. Projevy krize vidí například v růstu kurzu japonského jenu a naopak v propadu cen akcií.

Azumi členy G7 vyzval, aby potvrdili dohodu z loňského září, podle které nadměrné výkyvy kurzů měn poškozují ekonomiku. Chtěl také slyšet, že stále platí dohoda o spolupráci v měnových otázkách, která se uplatní, pokud se to ukáže jako potřebné.

Ministři G7 se podle amerického ministerstva dohodli, že budou vývoj na trzích podrobně sledovat. Poznatky by mohli vyhodnotit na schůzce G20, která se bude 18. a 19. června konat v mexickém Los Cabos.

"Myslím, že je zcela zjevné, že problémy Evropy musí řešit především Evropa. Samozřejmě ale žijeme ve vzájemně propojeném světě a Evropa vyhlídky globální ekonomiku ovlivňuje; Evropa je zjevně klíčovým rizikovým faktorem," řekl Mark Sobel z ministerstva financí USA. Podobně telekonferenci činitelů G7 hodnotili i Kanaďané, jejichž stanovisko bylo téměř identické s tím americkým.

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Skupinu G7 tvoří USA, Japonsko, Kanada, Německo, Francie, Itálie a Velká Británie.

Dlouho to byla platforma pro řešení klíčových záležitostí globálního významu, postupně ji ale nahrazuje platforma G20. To je skupina 20 vyspělých a rozvíjejících se ekonomik, do které vedle G7 patří i rychle rostoucí země jako je Brazílie, Rusko, Indie nebo Číně.

Skupina G7 telekonferenci narychlo svolala teprve v pondělí. Spekulovalo se přitom, že hlavním tématem bude právě eurozóna. Jeden ze zdrojů agentury Reuters například řekl, že Německo bude na telekonferenci pod silným tlakem, aby víc podpořilo ekonomický růst a pomohlo zbytku eurozóny z dluhové krize.

Jeden z agenturních zdrojů také řekl, že Berlín tlačí vládu v Madridu, aby pro španělské banky přijala pomoc od EU. Madrid o tom ale prý nechce ani slyšet, údajně kvůli své hrdosti. Tu zdroj označil za fatální aroganci. Španělsko má letos splatit dluhy za zhruba 80 miliard eur, další desítky miliard eur je bude stát pomoc zadluženým regionům a bankám, které se hroutí pod tíhou špatných úvěrů do realit.

Španělský ministr financí Cristóbal Montoro dnes řekl, že trhy dluhopisů zavírají zemi dveře. Naznačil tak, že Španělsko by mohlo být čtvrtou zemí eurozóny, která bude nucena požádat o finanční pomoc.