Sedmdesáté výročí bestiálního německého vyvraždění a zničení vysočinské vsi Ležáky 24. června 1942 je obtěžkáno množstvím otázek. Především tou, zda mají ležáčtí odbojáři adekvátní místo v novodobých českých dějinách.

Ležáky bývaly za první republiky osadou mimo hlavní cesty, "zastrčenou" v údolní jizvě na okraji Vysočiny. Osm chalup, mlýn, několik žulových lomů, potok a lesy. Jejich zapadlost byla dvojsečná - za protektorátu téměř ideální úkryt pro vysílačku a zázemí odbojové činnosti. V poválečných letech, v onom "životě po životě", se Ležáky staly pouhým regionálním památníkem, navíc spojeným se západním odbojem, který se do marxistického výkladu dějin nehodil. A jednou do roka shromaždištěm bolševických partajníků.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se