Sedmdesáté výročí bestiálního německého vyvraždění a zničení vysočinské vsi Ležáky 24. června 1942 je obtěžkáno množstvím otázek. Především tou, zda mají ležáčtí odbojáři adekvátní místo v novodobých českých dějinách.
Ležáky bývaly za první republiky osadou mimo hlavní cesty, "zastrčenou" v údolní jizvě na okraji Vysočiny. Osm chalup, mlýn, několik žulových lomů, potok a lesy. Jejich zapadlost byla dvojsečná - za protektorátu téměř ideální úkryt pro vysílačku a zázemí odbojové činnosti. V poválečných letech, v onom "životě po životě", se Ležáky staly pouhým regionálním památníkem, navíc spojeným se západním odbojem, který se do marxistického výkladu dějin nehodil. A jednou do roka shromaždištěm bolševických partajníků.
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
