Zatímco Česko a Slovensko opouštějí princip rovné daně z příjmů pro fyzické osoby, Maďarsko na něm staví jako na jednom z předpokladů růstu. Slovensko, Maďarsko a Česko svoji hospodářskou politiku po roce 1989 postavily na přilákání zahraničních investic, zatímco Polsko se více spolehlo na neukojenou domácí spotřebu a domácí sektor obecně tím, že všechny podniky se hned neprivatizovaly.

To jsou jen dva příklady různých přístupů k hospodářské politice a dlouhodobému rozvoji ve střední Evropě. V době, kdy běží po celé Evropské unii diskuse o tom, že spojovat do jednoho ekonomického celku s jednou měnou tak rozdílné země, jako je Řecko a Nizozemsko, stojí za to se podívat, jak jsou na tom státy visegrádské čtyřky - co vlastně mají ve své ekonomice společného - a co je - kromě velikosti Polska - v pohledu na otázky rozvoje zásadně rozděluje.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se