Volné přelévání kapitálu není pro každého

To, že globalizované trhy lze jen obtížně kontrolovat a řídit, si uvědomoval již Keynes, který byl velkým zastáncem liberalizace světového obchodu. Přesto před sedmdesáti lety doporučoval, aby "kontrola přílivu a odlivu kapitálu byla pevnou součástí poválečného systému". Po kolapsu brettonwoodského systému v 70. letech 20. století se soudilo, že kontrola kapitálových toků není v souladu s tržní ekonomikou, ale již na základě asijské krize z let 1997-8 byl tento postoj postupně přehodnocován a dnes i MMF souhlasí s tím, že "kontrola některých typů příchozího kapitálu může užitečně doplňovat regulace a omezit finanční zranitelnost". Konkrétně se ve zprávě z roku 2010 píše, že "přiživování růstu objemu úvěrů, a to především v cizí měně, i dluhových pohledávek, včetně dluhů vedených jako přímé finanční zahraniční investice, podle všeho činí ekonomiku zranitelnější".