Petr Nečas se na půdě mnichovského zemského parlamentu, jehož lavice často plní lidé s úzkým vztahem k sudetským Němcům odsunutým po válce z Československa, dopustil historicky výjimečného výroku. Projevil osobní i politickou lítost nad českými zločiny na vyháněných Němcích, což je gesto, na něž sudetští Čechobavoři čekali sedmdesát let.

Nečasova slova, za něž si zaslouží větší než drobnou zmínku v učebnicích dějepisu, okamžitě korigoval vicekancléř prezidenta, který považuje Nečasův projev za "šokující a tragický", neboť otvírá dveře majetkovým nárokům sudetských Němců. Zatímco v Mnichově se vestoje tleskalo Nečasově odvaze, jež kráčí ke smíření, prezidentova druhá pravá ruka zpochybňovala hodnotu potlesku odkazem na majetkovou lačnost aplaudujících.

Zbývá vám ještě 60 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se