Hlavně nic moc nevymýšlet a nechat herce říkat text - tak nějak lze shrnout obecně doporučovanou metodu pro inscenování her Václava Havla. Není vlastně příliš divu, že přední režiséři mladší generace se jim téměř nevěnují: onen pověstný "havlovský stroječek" slov, frází, blábolu a absurdní logiky si s jejich bytostně vizualizovaným pojetím divadla jaksi z principu moc nerozumí. A tak se jako bezmála kanonická bere umírněná a do jisté míry záměrně inzitní poetika Divadla na tahu v čele s nejvěrnějším havlovským inscenátorem Andrejem Krobem - a vyjma divoké koláže Cirkus Havel Vladimíra Morávka v brněnské Huse na provázku se většinou nikdo o nic moc nesnaží.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se