Kdo má informace, má moc

Než jsem se s Václavem Jirovským potkal, chtěl jsem vidět, co dokáže šikovný hacker. "Jste prý zvědavý, jak si umí velké firmy chránit počítačové servery a databáze?" řekl tiše na uvítanou před Národním technickým muzeem v Praze na Letné. Kývl jsem a čekal, co se bude dít. Mladík ve věku středoškoláka vybalil notebook a sedl si s ním na schody. Stačilo mu pár minut, aby se postupně proháčkoval na server významné české banky. Byl tak šikovný, že se dostal do služební i soukromé e-mailové pošty nejvyššího šéfa bankovního domu. Ani on, ani já jsme si v ní ale nechtěli číst. Mladý muž mi ještě ukázal soubory strategických záznamů a rozhodnutí nadnárodní firmy, která působí v Česku. Dostal se k nim za pouhých deset minut. "Stačí?" zeptal se. Neměl jsem co dodat. Mladý hacker se spokojeně usmál, pak se rychle sbalil a zmizel. S tímhle zážitkem a mnoha otázkami jsem šel další den za Václavem Jirovským.