Průmyslové vlastnictví je součástí takzvaného duševního vlastnictví, je výsledkem tvůrčí duševní činnosti jednotlivce nebo skupiny osob a je považováno za nehmotný majetek. Duševní vlastnictví podle právní úpravy v České republice sestává z autorského práva (například práva k literárním nebo uměleckým dílům) a průmyslového vlastnictví.

Důležitým rozdílem mezi právem autorským a průmyslovým vlastnictvím je především okamžik vzniku ochrany. U autorského práva vzniká ochrana okamžikem vytvoření díla způsobilého k vnímání a jeho zachycením, u průmyslového vlastnictví vzniká ochrana až rozhodnutím příslušného orgánu. V České republice je tímto orgánem pouze Úřad průmyslového vlastnictví.

OCHRANA PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ

Pro vznik samotné ochrany předmětu průmyslového vlastnictví je třeba vytvořit nehmotný předmět (v podobě náležitě popsané myšlenky), způsobilý k ochraně podle zákonem stanovených podmínek. Ten musí být k ochraně přihlášen, musí o něm proběhnout příslušné řízení a v kladném případě musí dojít k vydání konkrétní listiny osvědčující vznik této ochrany a zveřejnění této skutečnosti v příslušném rejstříku. Až tím vzniká plná ochrana a zároveň práva (případně i povinnosti) z této ochrany plynoucí. Smyslem ochrany je možnost zamezit komukoliv jinému na definovaném území bez povolení oprávněné osoby, aby nakládal s chráněným předmětem, zejména jej uváděl na trh za účelem jeho komerčního využití.

Je ovšem nutné upozornit na teritoriální omezení ochrany průmyslovým právem, například uděleným patentem. Pokud je udělen patent přihlašovateli na základě přihlášky národní pouze pro Českou republiku, pak se bude ochrana vztahovat pouze na Česko. Uplatnění ochrany potom spočívá v možnosti zákonnými prostředky zabránit komukoliv dalšímu bez povolení majitele využívat předmět ochrany, jakkoliv s ním nakládat, včetně dovozu chráněného předmětu pouze na území České republiky (s výjimkou případů uvedených v zákoně).

MEZINÁRODNÍ KONTEXT

Vzhledem k důležitosti mezinárodního obchodu už v 19. století vznikla potřeba jednotného přístupu, která vedla k uzavření takzvané Pařížské unijní úmluvy. Ta položila základ jednotného přístupu k duševnímu vlastnictví pro členské státy a definovala základní pojmy jako například "prioritní lhůta". Tato lhůta trvá 12 měsíců a běží ode dne podání první přihlášky vynálezu k patentové ochraně. Smyslem je poskytnout přihlašovateli možnost v průběhu této prioritní lhůty podat další přihlášku na stejný předmět, avšak do jiného teritoria se zachováním práva přednosti. Výsledkem je ochrana před ostatními přihlašovateli, kteří by přihlášku podali v průběhu této lhůty pro shodné teritorium. Těm právo na ochranu nevznikne.

PROČ JE DŮLEŽITÉ CHRÁNIT PRODUKT

Rozhodnutí chránit produkt má být vždy založeno na zhodnocení komerčního potenciálu, konkurenceschopnosti na daném teritoriu, a to předně z důvodu velkých nákladů na jednotlivá řízení o přihláškách. Pokud má produkt potenciál, společnost je kapitálově silná, ochotná a schopná finanční prostředky na řízení o přihláškách vynaložit, určitě se ochrana vyplatí. Chráněný výrobek totiž skýtá konkurenční výhodu, vhodně zvolené portfolio průmyslového vlastnictví společnosti zvyšuje její hodnotu.

Pokud uvažujete o prodeji pouze na domácím trhu, stačí ochrana národní. Při zahraničním exportu je ale nutné zvážit rozšíření ochrany na další teritoria. Jestliže je v plánu export pouze do jedné země, stačí podat přihlášku národní, u příslušného úřadu daného státu a dle jeho legislativy.

O možnostech ochrany formou Evropského patentu je vhodné uvažovat, pokud je zamýšlen export jen do prostoru členských států Evropské patentové úmluvy, a to do více než tří, jinak se stále vyplatí jít cestou tří národních přihlášek.

Jestliže se uvažuje o exportu produktu v globálním měřítku, zejména pokud figuruje v plánu exportu i zámořské teritorium nebo více států na různých kontinentech, lze doporučit podat Mezinárodní patentovou přihlášku (PCT). Je ale nutné upozornit, že na základě jejího podání neexistuje možnost získat jednotný celosvětový patent. Výsledkem řízení o mezinárodní patentové přihlášce je takzvaná rešeršní zpráva o stavu techniky. Na základě této rešerše má pak přihlašovatel možnost zhodnotit své šance na úspěch v dalších řízeních, a to národních, v členských státech této dohody, pro které se rozhodne. Poté je nutné vstoupit do národních fází řízení ve zvolených státech a absolvovat jednotlivá řízení.

U autorského práva vzniká ochrana okamžikem vytvoření díla. U průmyslového vlastnictví až rozhodnutím příslušného orgánu.

 

Michal Nedělka,
sekce služeb pro exportéry, CzechTrade

 

Doporučení

Již ve fázi vývoje nebo inovačního cyklu doporučuji společnostem informovat se o stavu techniky, ať již v odborných časopisech, patentové literatuře, rešeršních databázích nebo využitím rešeršních služeb Úřadu průmyslového vlastnictví. Tímto krokem firmy eliminují situaci, kdy se v okamžiku podání patentové přihlášky na "nově" vyvinutý produkt ukáže, že tento již není nový. Informovaná společnost se také vyvaruje při svých obchodních aktivitách možného zasahování do průmyslových práv jiných majitelů.

Společnost musí také počítat s tím, že i když bude majitelem průmyslového práva chráněného i v jiném než domovském státě, je nutné na dodržování práva dohlížet. Doporučuji na potřebu dohledu upozornit místního zástupce či distributora, aby jej sám zajišťoval. V případně přímého dovozu je vhodné za tím účelem osobu najmout. Jinak totiž ochrana v daném státě postrádá smysl.

Důležité je také sledovat nově zveřejněné přihlášky nebo vydané listiny jak patentů, tak i ochranných známek nebo průmyslových vzorů. Umožní to společnosti zachytit přihlášku k ochraně průmyslového práva jiným přihlašovatelem pro jí chráněný předmět, ať již v domovském nebo jiném státě, a může tak včas adekvátními prostředky zakročit.

V případě, že dojde k ohrožení nebo porušení průmyslového práva, zákon poskytuje celou řadu možností a prostředků k ochraně proti zneužití. Prostředky vynaložené na ochranu často převyšují vzniklou škodu. V takovém případě je vhodné pokusit se domluvit s porušovatelem na kompenzaci mimosoudně, případně s nabídkou k uzavření licence, a tím tak své průmyslové právo také zpeněžit.

Doporučuji věnovat průmyslovému vlastnictví velkou pozornost, brát na něj zřetel již při tvorbě firemní strategie a tvoření business plánu.

Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade má odborníka na problematiku průmyslového vlastnictví, který je v rámci nabízených služeb připraven vaše případné dotazy nebo nejasnosti konzultovat.


Ochraně vlastnických práv je potřeba věnovat pozornost už při tvorbě firemní strategie.

ilustrační foto: Shutterstock