Železná lady a její zápisy do dějin

Falklandský úspěch

Jen málokterá událost charakterizuje ráznost a odhodlanost první britské premiérky jako postoj ve sporu s Argentinou o ostrovy v jižním Atlantiku. Své rozhodnutí dobýt zpět Falklandy prosadila navzdory námitkám nejbližšího spojence Británie, Spojených států, které se obávaly posílení protiamerických nálad v Latinské Americe.

Ostrovy získala zpět a nepřímo tak přispěla k pádu generálské junty a obnově demokratických poměrů v Argentině. Ve stejné době a ještě dlouho poté udržovala přátelské vztahy s chilským diktátorem, generálem Pinochetem. S ním ji pojil silný antikomunismus.
Vojenský triumf na Falklandách se Thatcherové vyplatil především doma. Vítězným tažením si získala sympatie široké veřejnosti a tomuto úspěchu do značné míry vděčí za to, že o rok později poprvé ve volbách pohodlně obhájila svou premiérskou funkci.

FOTO: ČTK/AP

Daň z hlavy ji stála hlavu

Problémem, který Thatcherovou nakonec stál premiérské křeslo, byla tzv. poll tax neboli daň z hlavy. Thatcherová se rozhodla změnit výběr daně pro samosprávy, která se platila podle nominální ceny nemovitosti. Nyní ji odváděli nájemci, což veřejnost vnímala jako přenesení břemene z bohatých na chudé.

Odpor vůči nové dani byl mohutný a vyvrcholil v březnu 1990 demonstrací na Trafalgarském náměstí. Přišlo na ni přes 200 tisíc lidí a přerostla do pouličních nepokojů. Nová legislativa začala platit ve Skotsku ve finančním roce 1989/1990 a o rok později v Anglii a Walesu. Poll tax výrazně přispěla k tomu, že na jaře 1990 v průzkumech veřejného mínění vedli opoziční labouristé o téměř 19 procent. Kvůli tvrdohlavosti, s jakou daň obhajovala, nakonec konzervativní předáci donutili Thatcherovou k odstoupení.

FOTO: SOCIALISTPARTY.ORG.UK

Jednotný evropský trh

V mediální zkratce zůstane vztah Thatcherové k evropské integraci zhuštěn do gesta, jak tluče svou kabelkou do jednacího stolu a volá: "Chci nazpět své peníze." Mínila tím peníze britských daňových poplatníků ve společné bruselské pokladně. Ke své zarputilosti měla dobrý důvod. Před třiceti lety Británie značně tratila na společné zemědělské politice, která byla tehdy zdaleka největší položkou společného rozpočtu, ale do Londýna z ní plynuly relativně malé částky. Premiérka proto vybojovala britský rabat - původně dvoutřetinovou slevu z příspěvku. Na britský rabat, byť už zmenšený, dnes přispívají i země chudší než Spojené království.

Za silným gestem s kabelkou se ukrýval promyšlenější postoj Thatcherové v evropské politice. Premiérka byla sice známá svou tvrdošíjností u jednacího stolu, zároveň dobře věděla, co Spojenému království účast na společném projektu přináší. Její odhodlání vycházelo z přesvědčení, že "oni nás potřebují více než my je". Proto také po dlouhém vyjednávání souhlasila s tím, aby roku 1985 vznikl jednotný vnitřní trh Evropských společenství.

Antikomunismus a Gorbačov

V ostrém odsouzení komunismu jí z vrcholných politiků Západu mohl v 80. letech konkurovat snad jen americký prezident Ronald Reagan. Svůj slovní antikomunismus doprovázela Thatcherová i činy, například podporou polského nezávislého odborového hnutí Solidarita. Spolu s Reaganem jednoznačně obhajovala rozmístění raket středního doletu v západní Evropě jako odpověď na předchozí instalaci sovětských střel. Neschopnost ekonomicky nevýkonného režimu obstát v závodech ve zbrojení byla jedním z rozhodujících faktorů, které vedly k pádu východního bloku.

Odsouzení nesvobody v zemích ovládaných Sovětským svazem jí nebránilo rozlišovat mezi členy sovětského vedení. Thatcherová jako první rozpoznala odlišné, reformní naladění Michaila Gorbačova ještě před tím, než se stal vůdcem sovětské komunistické strany - a dokázala s ním navázat živý a otevřený osobní vztah. O novém vůdci země, kterou důsledně kritizovala, řekla, že "je to muž, kterému lze důvěřovat". Ze zahraniční politiky stojí za zmínku i její zprvu zdrženlivý, až odmítavý postoj vůči znovusjednocení Německa po pádu Berlínské zdi.

FOTO: REUTERS

Tvrdě proti odborářům

Když britská vláda v březnu 1984 oznámila, že uzavře dvaadvacet dolů a přes dvacet tisíc lidí přijde o práci, odboráři podle očekávání vyhlásili stávku. Jejich předáci ale nevěděli, že vláda tajně připravila zásoby uhlí a předělala některé elektrárny na spalování ropy, aby se vyvarovala dopadů stávky na ekonomiku. Ostatně předchozí konzervativní kabinet padl v roce 1974 právě kvůli stávce horníků.

Šéf odborů Arthur Scargill ale v obavách z výsledku stávku vyhlásil bez povinného hlasování členů, čímž se stala nezákonnou. Vedlo to i k rozštěpení odborářů, členové odborů z Nottinghamshiru byli pro stávku, požadovali ale hlasování. Nakonec zůstali v práci, což vládě umožnilo, aby elektrárny a teplárny fungovaly. Horníci se počátkem března 1985 do práce vrátili.

Thatcherová zlomila moc odborů, současně jí to vyneslo nenávist značné části společnosti, která přetrvává dodnes. Britské odbory už nikdy nezískaly předchozí vliv. "Margaret Thatcherová byla nemesis odborů," zahájila vzletně BBC svou reportáž při výročí stávky v roce 2004.

FOTO: GETTY IMAGES

Privatizace je základ

"Privatizace zmenšuje moc státu a svobodné podnikání zvyšuje moc lidu," napsala Margaret Thatcherová ještě v roce 2006. Privatizace je obecně považována za jeden ze základů její ideologie i praktické hospodářské politiky. Po volebním vítězství v roce 1983 rychlost odstátňování vzrostla. Státní kasa získala přes 29 miliard liber za prodej podniků, dalších osmnáct miliard vynesl prodej obecních domů. "Čelili jsme tvrdé opozici. Příliš mnoho lidí a podniků si zvyklo spoléhat se na lehké dotace, než aby ořezali své náklady a zvýšili efektivitu. Ale my jsme věděli, že pokud chcete ve státě vytvořit trh, musíte nejdříve dostat stát z trhu," vzpomínala na tuto dobu baronka Thatcherová.

Její kritici ale tvrdí, že vzhledem k tomu, že značná část podniků, jako například vodárny nebo dodavatelé energií, měla ve svých regionech monopol, skutečný efekt od privatizací nebyl zase tak velký.

Privatizaci železnic ale Margaret Thatcherová odmítala s tím, že by to pro její kabinet bylo waterloo. Až ke konci vlády se nechala přesvědčit, samotná privatizace ale proběhla až za jejího nástupce Johna Majora.

Speciál o Margaret Thatcherové sledujte na http://IHNED.cz/thatcherova

Řekli o smrti Margaret Thatcherové

Lidé se budou o jejích skutcích a úspěších učit následující desetiletí, možná staletí.
David Cameron
britský premiér

Našim dcerám je Thatcherová příkladem, že neexistuje skleněný strop, který by nebylo možné rozbít.
Barack Obama
americký prezident

Změnila moderní Británii jako málokdo před ní či po ní. Byla mimořádným vůdcem naší doby.
Angela Merkelová
německá kancléřka

Margaret Thatcherová byla velkou političkou a skvělým člověkem. Bude dál žít v našich vzpomínkách a v dějinách.
Michail Gorbačov
bývalý vůdce SSSR

Přispěla k pádu komunismu v Polsku a východní Evropě spolu s Ronaldem Reaganem, papežem Janem Pavlem II. a svazem Solidarita.
Lech Walesa
bývalý polský prezident

Byla to odvážná osobnost, žena, která poznala, že vůdce musí mít pevné vlastní přesvědčení.
Henry Kissinger
bývalý americký ministr zahraničí

V dnešní době Margaret Thatcherová v Evropě nesmírně chybí. Současný evropský ekonomický a sociální systém je přesně tím, proti čemu bojovala.
Václav Klaus
bývalý český premiér a prezident

Důsledným odporem proti komunismu se zasloužila o konec studené války a o reintegraci postkomunistických zemí do Evropy.
Michael Žantovský
český velvyslanec ve V. Británii

Je to muž, kterému lze důvěřovat.
Margaret Thatcherová
o Michailu Gorbačovovi

Privatizace zmenšuje moc státu a svobodné podnikání zvyšuje moc lidu.
Margaret Thatcherová
o významu privatizace