Výstup na Eiger

zdroj: Wikimedia

Hrozivá severní stěna švýcarské hory Eiger v masivu Jungfrau fascinuje jak elitní horolezce, tak běžné návštěvníky Bernských Alp. Není divu, kolmých skalních stěn o výšce 1800 metrů není ani ve světových velehorách mnoho. Nesmírně obtížný a nebezpečný terén zapříčinil, že se první výstup severní stěnou podařil teprve v roce 1938: do dějin horolezectví se navždy zapsalo čtyřčlenné družstvo pod vedením bavorského horolezce Andrease Heckmaira. Trasu, kterou prvolezci sledovali a která je nazvaná právě po Heckmairovi, vidíte na ilustraci. Severní stěna Eigeru má ovšem na svém kontě také mnoho tragédií se smrtelným koncem: od roku 1935 tu zahynulo už více než šest desítek lidí. Největším nebezpečím jsou pro horolezce padající laviny a skalní řícení, stejně jako nepředvídatelné počasí. Lézt po horách samozřejmě můžete na bezpečnějších místech, stejně jako šlapat na kole, pádlovat v divokých řekách nebo se nechat unášet větrem na paraglidu. Spolu s předními českými sportovci vám v dnešním tématu poradíme, kde najdete nejlepší místa pro vaši adrenalinovou dovolenou.
Více na stranách 8-17.

3

PRVOVÝSTUP
Tolik dnů trval Heckmairovu družstvu prvovýstup severní stěnou Eigeru.

148

NEJRYCHLEJI
Jen tolik minut potřeboval švýcarský horolezec Daniel Arnold na dosud nejrychlejší výstup severní stěnou Eigeru (2011).

Slavné cesty na severní stěnu Eigeru v letech 1938 až 1969 1

1 Klasická, Heckmairova cesta (21.-24. 7. 1938)

2 John Harlin Direttissima (23. 2.-25. 3. 1966)

3 Nordpfeiler (Poláci, 28.-31. 7. 1968)

4 Nordpfeiler (Messner, 30. 7.-1. 8. 1968)

5 Japonská direttissima (15. 7.-15. 8. 1969)