Neodhalené závady ve stavbě vedou ke značným nákladům

Pravidelná údržba oken, kontrola tepelného zdroje, střechy nebo fasády. Nic z toho se nevyplatí zanedbat. Pracovníci Ekonomických staveb poskytují v Pavilonu P stánek 151 návštěvníkům Stavebních veletrhů Brno jednu radu za druhou. Přesto si našli čas i na několik rad čtenářům této přílohy Hospodářských novin.

Ne každý má čas na pravidelné kontroly, navíc některé nedostatky laik ani nemá šanci odhalit včas. Z malých vad se bez včasného zásahu můžou stát doslova žrouti peněz. To si uvědomují i stavební společnosti. Jedna z nich, Ekonomické stavby, teď nabízí řešení, pravidelné servisní prohlídky zdarma. A to nad rámec záruční doby, po celou dobu užívání domu.

Ekonomické stavby u svých klientů v rámci nového Servisního programu každý rok zdarma provedou kompletní prohlídku domu a zajistí opravu případných závad. A to po celou dobu, kdy bude klient dům užívat. Služba tedy není nijak časově omezená a společnost tak se svými klienty zůstává v podstatě napořád. Kontrolu vždy ve smluvený termín provede manažer stavby, na kterého jsou od začátku zvyklí. Kromě kontroly stavebních částí jim pomůže i s běžným servisem, seřídí okna, zreviduje topný systém. Zodpoví také veškeré dotazy nebo doporučí novinky na trhu. Klientům je k dispozici také finanční analytik, který může poradit například s refinancováním hypotéky.

"Z našeho nedávného průzkumu vyplývá, že skoro dvě třetiny klientů každý měsíc z rodinného rozpočtu vydávají 5 až 15 tisíc jen na splátku hypotečního úvěru. Naším cílem je postarat se o to, aby další výdaje spojené s bydlením byly co nejmenší. Od nového roku stavíme jen domy v nízkoenergetickém standardu, které ušetří až třetinu nákladů na vytápění. Zásadní je ale také právě pravidelná kontrola domu a včasné odhalení jakýchkoli nedostatků," říká generální ředitel společnosti Ekonomické stavby David Mencl.

Bez včasného odhalení na první pohled nenápadných závad mohou pozdější investice do oprav zatížit rodinný rozpočet. Lidé navíc péči o dům často podceňují. Zejména u novostaveb si neuvědomují například nutnost pravidelně větrat nebo rovnoměrně vytápět všechny místnosti. Na starosti s plísněmi nebo prasklinami ve zdech, které mohou následovat, se ale určitě čekat nevyplatí.

Záruční doba v pozemním stavitelství

Záruční doba ve stavebnictví je odbornou veřejností velmi frekventovaný pojem, který však kupodivu nemá stálá, technicky ani právně uzákoněná pravidla. Je stále dosud definována z hlediska právního pouze velmi obecně, hlavně v občanském a obchodním zákoníku.

Záruční doba má však, jak pro investory, tak pro stavební firmy, velký význam, a to hned v několika oblastech: ekonomické, finanční a obchodní.

Oblast ekonomická

Proti výrobcům běžného spotřebního zboží musí stavební firmy řešit poměrně značné náklady související s odstraňováním záručních vad. V době tvorby ceny za dílo (nabídky) se tyto budoucí náklady jen velmi těžko odhadují a každá firma dává do ceny různé hodnoty.

Rovněž účetní pravidla pro stanovení tvorby rezerv na budoucí náklady související s odstraňováním budoucích reklamačních závad jsou velmi nejednoznačná, tyto náklady nelze odečíst od daňového základu a firmy je platí v rámci běžných provozních výdajů.

Oblast finanční

Velká část provozního úvěrového rámce stavebních firem je omezována rozsahem a velikostí bankovních garancí po dobu záruky.

Tento předpoklad však platí jen pro část stavebních podnikatelských subjektů na trhu, jimž je umožněno nahradit finanční pozastávky, garantující ze strany zhotovitele neprodlené odstraňování vad, bankovními garancemi. Ovšem malým subdodavatelským objektům se to nepodaří a značná část jejich aktiv je blokována právě ve formě finančních pozastávek, převážně u generálních dodavatelů, tedy velkých stavebních firem.

Tyto prostředky pak v období krize chybí jako zdroje k překonání vlastních provozních problémů.

Není třeba zdůrazňovat, že investoři, uživatelé i objednavatelé mají enormní snahu stanovit záruční dobu co nejdelší, a opačně stavební podnikatelé mají zájem na záruce co možná nejkratší. Požadovaná a tedy i nabízená délka záruční doby se pak stává obchodním artiklem v jednáních o zakázce.

Oblast obchodní

To, že délka záruky je obchodně marketingovým artiklem, je zcela zřejmé. V praxi se však stává zneužívanou skutečností, zvláště pak, když je například kritériem vyhodnocení soutěže. Nepřiměřeně dlouhá záruční doba má vyšší bodové ohodnocení (větší váhu) než např. kvalita a hlavně cena.

Jak však stanovit přiměřenou a vyváženou záruční dobu, jejíž délka bude vyhovovat investorům, uživatelům a objednavatelům a přitom nebude likvidovat stavební podnikatele? Je vůbec stanovení takovéto "optimální" záruční doby třeba?

Je zřejmé, že stanovením doporučené přiměřené a vyvážené délky záruční doby se zjednoduší celá řada problémů.

Zcela jednoznačně vznikne parametr pro projektanty, jaké výrobky mají do projektů navrhovat, aby bylo naprosto jasné, kdy končí u výrobku období bezúdržbové (záruka) a kdy již musí uživatel stavbu standardním způsobem udržovat (příkladem jsou nátěry klempířských výrobků, různé elektrozařízení apod., nikoliv však technologické celky).

Stavební subjekty budou mít v ruce nástroj na stanovení, právně řečeno "obvyklé" záruční doby.

Tato skutečnost bude důležitým faktem v případě soudních sporů, kdy se např. délka záruční doby do smlouvy neuvede, a platné zákony nejsou jednotné.