Diskuse států o Zelené knize

Irské předsednictví v Dublinu uspořádalo ve dnech 23. a 24. dubna neformální zasedání Rady ministrů zodpovědných za oblast energetiky. Úvodní diskuse ministrů se zaměřila na Zelenou knihu - Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030. Zelenou knihu, která přináší novou koncepci pro dosažení klimatických cílů v delším časovém horizontu, vydala 27. března 2013 Evropská komise. Členské státy se v názorech na některé cíle obsažené v zelené knize značně lišily. Jedná se především o cíle v oblasti emisí skleníkových plynů a obnovitelných zdrojů energie. Ministři v diskusi o využití inteligentních měřicích systémů a chytrých měřidel podpořili rozvoj a zavádění těchto technologií. Jejich větší využití by mělo spotřebitelům umožnit lépe řídit a kontrolovat spotřebu energie. V rámci tématu využití zdrojů nekonvenčního plynu a ropy v EU se diskutovalo zejména možné využití břidlicového plynu, jehož narůstající těžba v USA má značný dopad na globální trh s energií. Těžba břidlicového plynu v EU může přispět k energetické bezpečnosti EU, diverzifikaci zdrojů, snížení cen, a tedy zvýšení konkurenceschopnosti EU. Na druhou stranu je však nutno mít na paměti řadu rizik, a to zejména ve vztahu k ochraně životního prostředí, ochraně vod či souhlasu s takovou těžbou ze strany veřejnosti. Na programu jednání byla dále problematika implementace směrnice o energetické účinnosti a dopadů rostoucího využívání obnovitelných zdrojů energie na elektrizační soustavy.

Neformální zasedání Rady pro konkurenceschopnost

Neformální zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost se uskutečnilo 2. a 3. května v Dublinu. Na programu jednání bylo téma vzájemně dohodnutých smluv pro konkurenceschopnost a růst a téma podpory malých a středních podniků. Delegace ČR se dále zúčastnila jednání u kulatého stolu k problematice přístupu malých a středních podniků k finančním prostředkům. Během oběda ministři diskutovali problematiku autorského práva. V rámci tématu vzájemně dohodnutých smluv pro konkurenceschopnost a růst ministři konstatovali, že je třeba využívat stávající opatření, jako jsou evropský semestr (koordinace hospodářské a fiskální politiky), národní programy reforem a doporučení pro jednotlivé země. K samotným dohodám mají členské státy rozdílené názory. Nové mechanismy, pokud budou přijaty, by měly být v souladu s těmi stávajícími. Většina členských států se vyslovila pro to, aby vstup zemí stojících mimo eurozónu byl dobrovolný, a také, že smlouvy by měly mít spíše politickou závaznost než právní. Malé a střední podniky (MSP) mají velký význam pro růst a zaměstnanost v EU. V důsledku krize je zvláště pro MSP obtížné získat finanční prostředky na svůj rozvoj, ale i na samotné založení nového podniku. O této problematice členské státy diskutovaly i na semináři "Přístup k financím" a shodly se na tom, že je nutné hledat nové formy financování, zjednodušit legislativu pro strukturální fondy a sdílet příklady dobré praxe.


Petr Vozka
odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, MPO



ILUSTRAČNÍ FOTO: SHUTTERSTOCK

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist