Vladimír Špidla: Chyby důchodové reformy

O tom, jaké budou důchody, rozhoduje společnost ve všeobecných volbách. Rozhoduje se podle hodnot a možností, které má k dispozici. Důležité také je, aby měla veřejnost i všechny podstatné informace, na jejichž základě bude možnosti zvažovat a následně mezi nimi volit.

Zastánci důchodové reformy v podání pravicové koalice vytvářejí zdání, že se náš důchodový systém zhroutí v následujících okamžicích. Stabilita průběžného systému, do kterého skrze odvody všichni přispíváme a z něhož pak v důchodovém věku čerpáme, totiž závisí na poměru ekonomicky aktivních osob a osob v důchodovém věku. Vláda postavila důchodovou reformu na tezi, že nebude dost pracovních sil na to, aby uživily budoucí důchodce. V čem je háček? Podle demografické prognózy dnes na jednoho důchodce pracuje 2,6 člověka a v roce 2090 to bude na jednoho důchodce opět 2,6 pracovníka. Jak je vidět, až do roku 2100 demografové předpokládají, že se základní bilance mezi počtem důchodců a ekonomicky aktivních nezmění. Očekávají sice, že počet lidí v produktivním věku bude kolísat a že nejhorší situace nastane v roce 2050, kdy připadne na jednoho pracujícího člověka 1,7 pracovníka, podle vládních prognóz bude ale v té době deficit důchodového systému 2 procenta HDP. Taková suma sice není zanedbatelná, je ale v mezích, které průběžný důchodový systém zvládne.