Odsouzení ke svobodě a krása práva

Doma mi jako malému se smíchem říkali, že člověk je odsouzen ke svobodě. Stávalo se tak například tehdy, když jsem se nemohl rozhodnout, jestli chci zmrzlinu vanilkovou či čokoládovou. Moc jsem význam těch slov nechápal. Až o mnoho let později jsem se dozvěděl, že rodiče nebyli až tak originální (promiň, mami), ale že jsem na druhou stranu již jako malé dítě získával filozofické vzdělání skrze citaci Sartra.Nebylo by ale jednodušší nemít možnost volby? Tento dotaz vás napadne při úvahách nad úrovní právního povědomí u nás a připraveností občanů zabývat se aktivně svými právy v souvislosti se změnami zaváděnými novým občanským zákoníkem (NOZ). Ten snad vstoupí v účinnost od ledna příštího roku (ach ty volby).