Chorvatská republika si mezi státy regionu, které jinak nejsou členy EU, udržuje postavení hospodářského tahouna. Tuto skutečnost země potvrdila splněním Kodaňských kritérií a následným vstupem do EU k letošnímu prvnímu červenci. Pro unijní finance znamená přistoupení Chorvatska jak zdroj nových příjmů, tak i existenci další země, způsobilé k čerpání prostředků z evropských fondů. Chorvatská republika svým přistoupením k unii přispěje ke snížení průměrného národního důchodu EU, což může znamenat, že některé členské státy, které dosud splňovaly kritéria pro čerpání unijních prostředků, v budoucnu možnost využití těchto zdrojů alespoň částečně ztratí.
TŘETÍ OD KONCE V EU
Z hlediska ekonomické úrovně představuje Chorvatsko třetí nejméně rozvinutý stát Evropské unie. Chorvatský hrubý domácí produkt na osobu byl v roce 2012 podle parity kupní síly ekvivalentem asi 61 % průměru HDP/os. EU (viz graf).Ze skupiny států sousedících s Chorvatskem je chorvatská ekonomika výkonem srovnatelná pouze s hospodářstvím Srbska. Podle parity kupní síly byl v roce 2011 srbský HDP o 0,6 % vyšší než HDP Chorvatska, nicméně z důvodu početnější populace Srbska vykázalo Chorvatsko vyšší ekonomickou úroveň. HDP/os. Chorvatska odpovídal asi 19 487 mezinárodních dolarů, kdežto HDP/os. Srbska byl roven jen 11 887 mezinárodních dolarů.
Ve srovnání s Českem zaostává Chorvatsko jak z pohledu ekonomické síly (což je částečně způsobeno menším počtem obyvatel Chorvatska), tak též z hlediska ekonomické úrovně. HDP Česka byl v roce 2012 více než třikrát větší než chorvatský HDP.
NĚKOLIKALETÝ PROPAD HOSPODÁŘSTVÍ
Navzdory úspěchu ve smyslu vstupu Chorvatska do EU se jeho ekonomice nedaří. Mezi lety 2009 a 2012 se chorvatské hospodářství propadalo ročně v průměru o -2,8 % HDP (s největším propadem ekonomického výkonu v roce 2009 - tehdy šlo o -6,9 % - a postupným zlepšováním situace v dalších letech). Na ochlazování ekonomického růstu země měl vliv zejména pokles zahraniční poptávky států EU v době hospodářské recese, problémy s financováním chorvatských podniků v souvislosti s nejistým postavením zahraničních bank působících v Chorvatsku a pokles domácí poptávky, vyvolaný především vysokým zadlužením domácností. Jednu z nejdůležitějších prorůstových složek chorvatské ekonomiky představuje cestovní ruch, který v průměru generuje asi pětinu jejího HDP.Struktura ekonomiky Chorvatska odpovídá rozdělení typickému pro přímořské země orientované na cestovní ruch. Vyznačuje se tak dominantním postavením služeb ve struktuře hospodářství. V případě Chorvatska v roce 2011 služby generovaly asi 68,4 % HDP. Průmysl vytvořil přibližně 26,5 % a zemědělství 5,1 % HDP.
Otevřenost chorvatské ekonomiky (měřeno podílem obratu zahraničního obchodu na HDP) byla v roce 2011 asi 61 %. Ve srovnání s Českem, v jehož případě indikátor vykazoval 111 %, se tedy jedná o zemi výrazně méně integrovanou do mezinárodního obchodu.
OBCHODŮ S ČESKEM PŘIBUDE
Mezi nejdůležitější exportní partnery Chorvatska patří Itálie (15,8 % celkového vývozu), Bosna a Hercegovina (12,2 %), Německo (10,1 %), Slovinsko (8,3 %) a Rakousko (5,7 %).Mezi nejvýznamnější importní partnery země se řadí Itálie (16,3 % celkového dovozu), Německo (12,6 %), Rusko (7,2 %), Čína (7,1 %) a Slovinsko (6,2 %). Kvůli dopadům světové ekonomické krize došlo v letech 2009 a 2010 k poklesu obratu zahraničního obchodu Chorvatska, který se vrátil k růstu až během roku 2011. V roce 2011 činil celkový obrat zahraničního obchodu země 52,3 miliardy dolarů, což je ovšem stále pod předkrizovou úrovní obchodu z roku 2008 (63,9 miliardy dolarů).
Chorvatsko se na celkovém obratu zahraničního obchodu Česka podílí přibližně 0,2 %. Vývoz z Česka do Chorvatska má za posledních pět let spíše klesající tendenci. Nejdůležitějším obchodním artiklem, který ČR do Chorvatska vyváží, jsou stroje a dopravní prostředky. Jejich vývoz však v roce 2012 meziročně poklesl o 19,6 %. Z hlediska dovozu jsou rovněž nejdůležitější zbožovou skupinou. Import strojů a dopravních prostředků z Chorvatska je nicméně ve vztahu k celkovému dovozu Česka zanedbatelný. Obecně lze říci, že vstup Chorvatska do EU přispěje jak k prohloubení jeho integrace do mezinárodního obchodu, tak k zintenzivnění obchodních vztahů s Českem.
Budoucí úspěšnost chorvatského hospodářství je závislá na vývoji jeho konkurenceschopnosti. Ta se podle Světového ekonomického fóra (World Economic Forum) zhoršila. V roce 2013 obsadila země na škále konkurenceschopnosti ekonomik 81. příčku ze 144 hodnocených států, kdežto v roce 2012 bylo umístění Chorvatska o pět pozic lepší. Pro srovnání: česká ekonomika se v roce 2013 umístila na 39. příčce, což je meziročně o jednu pozici horší výsledek. Největším potenciálem ekonomiky Chorvatské republiky je její kvalifikovaná pracovní síla, relativně dobrá infrastruktura a vysoká míra vzdělanosti obyvatel.
Autor pracuje pro odbor ekonomických analýz, MPO
Chorvatské hospodářství
68,4 %
hrubého domácího produktu Chorvatska vytvářel v roce 2011 sektor služeb.
61 %
Otevřenost chorvatské ekonomiky, měřeno podílem obratu zahraničního obchodu na HDP, byla v roce 2011 asi 61 %. Pro porovnání - v případě Česka se jednalo o 111 %.
Na fotografii je most Maslenica nedaleko města Zadar. Most je součástí významné chorvatské dálnice A1, která spojuje mimo jiné Záhřeb a Split.
Foto: Shutterstock
