Český Energetický a průmyslový holding se podle německého deníku Die Welt chystá koupit od energetického koncernu E.ON německý hnědouhelný revír Helmstedt s uhelnou elektrárnou Buschhaus o výkonu 390 megawattů. Dohoda je podle informací listu těsně před uzavřením. Zdroj blízký managementu EPH tuto informaci potvrdil. E.ON ji sice nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.Cenu, za kterou by EPH svou další akvizici v Německu (už vlastní hnědouhelné doly Mibrag v Sasku-Anhaltsku) mohl získat, deník neuvedl. Na jaře však předseda představenstva EPH Daniel Křetínský v rozhovoru pro HN uvedl, že návratnost vlastního i cizího kapitálu je u investic skupiny do deseti let.
Podle Die Welt byli pracovníci helmstedtských dolů informováni o chystané změně majitele už 12. července. Podle tohoto sdělení zbývalo k uzavření dohody vyjasnit ještě některé body. Podle deníku se to týkalo především otázky dodávek elektřiny z elektrárny Buschhaus jihoněmecké energetické společnosti EnBW.
Jednání mezi EPH a E.ON listu potvrdila mluvčí Mibragu, jehož vlastníkem je společnost EP Energy, dceřiná firma EPH. "V současnosti probíhají rozhovory našeho společníka, české energetické firmy EPH, s E.ON, do nichž je zahrnut i Mibrag a v nichž se jedná o možný další provoz elektrárny Buschhaus po roce 2017," citoval Die Welt mluvčí společnosti.
Podle informací HN by se měly hnědouhelný revír i elektrárna zařadit do struktury Mibragu. Dosáhnout synergií by měly tím, že po roce 2017 budou dodávat uhlí právě do téměř dvě stě kilometrů vzdálené elektrárny Buschhaus.
Povrchové doly Mibragu produkují ročně zhruba 20 milionů tun suroviny, což pokrývá asi deset procent německé spotřeby. Mibrag dosud provozoval jen malé elektrárny do 100 megawattů instalovaného výkonu. Převzetím Buschhausu by tak získal první velké zařízení.
Dolnosaská elektrárna Buschhaus, spuštěná v roce 1985, patřila až do své modernizace v roce 2002 k největším producentům emisí oxidu uhličitého (COâéé) v Německu. Její dominantou je 307 metrů vysoký komín, nejvyšší v celé zemi. Ročně vyrobí okolo 2,5 miliardy kilowatthodin proudu.
Velkou elektrárnu na hnědé uhlí chce EPH již delší dobu vybudovat v Profenu jižně od Lipska. Projekt by měl podle plánů holdingu zahájit provoz v roce 2020, konečné investiční rozhodnutí ale podle Die Welt stále nepadlo. Zda na něj bude mít vliv koupě elektrárny Buschhaus, není podle listu zatím jasné.
EPH má také již delší dobu zájem o akvizici kogenerační elektrárny Lippendorf, jednoho ze stěžejních odběratelů uhlí z nedalekého Mibragu. Lippendorf dodává teplo do Lipska, v němž pokrývá přes šedesát procent celkové spotřeby ze systému centrálního zásobování teplem.
Německo se chystá do roku 2022 uzavřít všechny jaderné elektrárny v zemi. Energetické koncerny proto věří, že uhelná zařízení mají budoucnost, neboť budou nezbytné pro udržení stability německých přenosových sítí. Elektřina z hnědého uhlí pokrývá v současnosti podle Die Welt největší díl spotřeby v Německu - 26 procent. Za ní je proud z obnovitelných zdrojů (23 procent), z černého uhlí (19 procent) a z jádra (16 procent).
E.ON si naopak prodejem dolnosaského hnědouhelného revíru bude moci snížit svou bilanci emisí COâéé. To pro společnost může mít nezanedbatelný finanční efekt, pokud po reformě evropského trhu s emisnímu povolenkami stoupne jejich cena. Šéf firmy Johannes Teyssen už před časem bez dalších podrobností oznámil, že se E.ON chystá po celé Evropě zavřít elektrárny o celkovém výkonu 11 gigawattů. Součástí této strategie má být i prodej elektráren v Německu a zaměření se na působení v hospodářsky rostoucích rozvojových zemích.
EPH je jednou z největších tuzemských energetických společností: 44,44 procenta drží v holdingu skupina PPF, 40 procent J&T, zbylých 18,52 procenta Daniel Křetínský.
18,7 milionu tun
uhlí vytěžila německá těžební společnost Mibrag, která patří do skupiny EPH. V okolí Lipska provozuje dva hnědouhelné doly. Po roce 2017 by toto uhlí mohlo putovat právě do elektrárny Buschhausu, k jejíž koupi má EPH údajně velmi blízko.
