Jan Sváček: Šedá eminence justice

Nominací Jana Sváčka, předsedy Městského soudu v Praze, na ústavního soudce šlápl podle mnohých prezident Miloš Zeman poprvé vedle. Rozboural tím dosud těžko zpochybnitelnou linii kandidátů, které senátorům na nejprestižnější justiční post dosud navrhoval. Jan Sváček má nejen v právních kruzích řadu odpůrců, kteří jej označují spíše za zákulisního hráče než brilantního právníka, jehož hlas má z Ústavního soudu zaznívat. Vyčítají mu především pochybné kontakty, napojení na politiku a ve srovnání s předchozími kandidáty nedostatečnou odbornost. Skutečnost je ale o něco barvitější.Sváček, o kterém bude Senát hlasovat zítra, chtěl být již od studií advokátem. Za minulého režimu mu ale bylo doporučeno, aby šel raději do justice, protože "tam berou takové, jako jste vy". Po revoluci jej pak od lákání advokacie prý odradil Otakar Motejl, kterého stejně jako řada dalších označuje za svůj vzor. Ten mu prý doporučil, aby raději zůstal soudcem, kterých bylo nedostatek. Následně odstartovala Sváčkova kariéra v justičních funkcích a dnes stojí již patnáctým rokem v čele jednoho z nejvýznamnějších soudů v zemi. Pravidelně se třeba účastní setkání Právnického klubu, což je elitní spolek, do nějž je těžké proniknout. A patří tam k respektovaným členům.