Chorvatské osídlení několika vesnic na jižní Moravě, které ukazuje mapka, spadá do období prudkých tureckých nájezdů do Evropy v první polovině 16. století. Chorvati před Turky prchali do vnitrozemí a někteří se zastavili v okolí Břeclavi a později také na Mikulovsku. Mnohde se v průběhu následujících staletí dokonale asimilovali a prakticky jako národnost zmizeli.

Nejdéle se ve své původní podobě chorvatský živel uchoval ve třech vesnicích na Mikulovsku - v Jevišovce, Dobrém Poli a v Novém Přerově.
Po druhé světové válce byli Chorvati většinou rozsídleni. Ze zmíněných tří obcí putovali do 118 obcí převážně na severní a střední Moravě. Vysídlení, o kterém se v dějepise neučilo, bylo provázeno rozsáhlými konfiskacemi majetku. Skončilo v roce 1952 a týkalo se asi dvou tisíc Chorvatů.

O chorvatských kořenech a jižanské atmosféře Hlohovce - jedné z moravských "charvátských" vesnic - viz.

500 km
Záhřeb - jižní Morava

Přibližně tak daleko mají Chorvati na jižní Moravě do současné metropole Chorvatska Záhřebu.

1585
Chorvati v Česku

Podle sčítání lidu z roku 2001 se k chorvatské národnosti v ČR hlásí 1585 lidí. Jejich předci sem přišli před čtyřmi sty lety.

10 500
Češi v Chorvatsku

V Chorvatsku podle posledního sčítání obyvatel z roku 2001 žije 10 500 příslušníků české národnosti. Česká menšina tu existuje přibližně 200 let.

Mapa: Radek Hlaváček

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam