Systémová kvalita podporuje kvalitu produktovou

Je samozřejmé, že certifikát potvrzující shodu s normou neznamená automaticky, že její držitel vyrábí či poskytuje služby ve špičkové kvalitě. Zavedením požadavků normy ale firma staví základy pro další vytváření zázemí kvalitní produkce. Jinými slovy - systémová kvalita je jedním z důležitých předpokladů kvality produktové. Nikoliv jediným - dalšími předpoklady jsou například odborné a osobnostní kvality manažerů a dalších pracovníků, pozice firmy na trhu či její ekonomická kondice.

ISO 9001 prošla revizí

Od roku 2000, kdy Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) provedla zásadní revizi normy pro systémovou kvalitu - ISO 9001, lze její požadavky považovat za vesměs adekvátní a smysluplné. Systém kvality se oprostil od nadměrné dokumentace a omezil se na nejnutnější minimum. A na postupy, které je žádoucí dokumentovat kvůli zachování a přenosu úplné informace. Podstatným rysem nového standardu pro systémovou kvalitu se stalo procesní řízení, jehož součástí má být i stanovení vhodných indikátorů výkonnosti, jejich měření a analyzování. Pro systém řízení kvality podle normy, stejně jako pro intuitivní management, jsou samozřejmě nejdůležitější zákaznické procesy - pečlivá a jednoznačná identifikace požadavku zákazníka v každé fázi obchodního vztahu a získání autentické zpětné vazby. Je přitom důležité brát v úvahu nejen požadavky na produkt zákazníkem vyslovené či logicky dovoditelné, ale i ty, které souvisejí s požadavky dalších zainteresovaných stran - legislativy, koncového spotřebitele či komunity v místě výroby.

Audity mají smysl

Systém managementu, který není pravidelně auditován certifikační organizací, je velmi těžké udržovat v takovém stavu, aby bylo zajištěno splnění základního požadavku normy ISO 9001 - jeho kontinuální zlepšování. Audity s cílem dosažení a udržení certifikace tedy mají pro systémovou kvalitu zásadní význam: motivaci organizace neustávat v udržování systému a měřitelného zvyšování jeho výkonnosti...

Výhodou je odstup

Velkou výhodou externích certifikačních organizací je zkušenost z různých provozů a prokazatelná kvalifikace v daném oboru. Ty nejlepší jsou tedy schopny předat auditované firmě opravdovou přidanou hodnotu v podobě sdělené, avšak nikoliv vnucované, zcela konkrétní představy o způsobu, jak naplnit požadavky standardu. Berou přitom v potaz charakter a specifika organizace, místo a čas jejího působení, makroekonomickou situaci a trh. A pokud si organizace dala záležet na vybudování systému kvality a investovala do toho svůj čas a energii, její obavy z neshod jsou zbytečné. Požadavky standardu jsou totiž tak obecné a relativně nízkoprahové, že obvykle nebývá problém je s trochou úsilí splnit a auditor u svých dlouholetých klientů neřeší ani tak míru shody, jako spíše dosažení nejlepší praxe.

Tak proč ta averze k implementaci ISO 9001 a její certifikaci? Kromě výše uvedené skepse vůči reálné prospěšnosti požadavků normy pro firmu je to patrně dáno i nulovým zájmem státu o systémovou kvalitu.