Německo směřuje k dosažení rozpočtového přebytku. Tvrdí to přední německé hospodářské instituty, které zároveň vyzvaly německou vládu, aby využila volných finančních prostředků k investicím do infrastruktury, vzdělání a výzkumu.

Naopak ale přední němečtí ekonomové varovali před tím, aby nová vláda v zemi zavedla plošnou minimální mzdu. To je právě horkým a sporným tématem ve vyjednávání o případné budoucí vládní koalici. 

Instituty ale také výrazně snížily odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,4 procenta. To je proti předchozímu odhadu jen polovina. Také příští rok podle nich německý hrubý domácí produkt poroste nižším tempem. Zrychlit má pouze na 1,8 procenta místo dříve předpokládaných 1,9 procenta.

Přebytek celkového veřejného rozpočtu letos bude podle institutů činit zhruba tři miliardy eur (77 miliard korun). To je zhruba 0,1 procenta hrubého domácího produktu. Napřesrok by měl díky rychlejšímu hospodářskému růstu vystoupit na téměř osm miliard eur a do roku 2018 by vláda mohla mít díky zlepšujícímu se stavu veřejných financí k dispozici až 33 miliard eur na nové investice.

Příští týden představí aktualizovanou ekonomickou prognózu i německá vláda. Ta zatím vychází z předpokladu, že hospodářský růst v letošním roce dosáhne 0,5 procenta a příští rok zrychlí na 1,6 procenta.

Německá ekonomika dlouhou dobu odolávala poklesu, který trápil zbytek eurozóny. Loni však prudce zpomalila a na konci roku již kvůli slábnoucímu vývozu a stagnaci investic klesla. V letošním prvním čtvrtletí se pokles zastavil a ve druhém čtvrtletí již hrubý domácí produkt vykazoval nárůst o 0,7 procenta.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem.