Od našeho zpravodaje v USA – Těch deset tisíc Čechů a Slováků, co v květnu 1918 převážně v krojích vyráží do pittsburských ulic pozdravit tatíčka Masaryka, se s praporky něco namává. "Dost jsem se před válkou nahromoval proti fanglíčkářství," poznamenává si na to konto Masaryk. Průvod, jenž později vyvrcholí podepsáním takzvané Pittsburské dohody, se stáčí kolem Heinzovy továrny na kečup a mizí za rohem.

O pětadevadesát let později si to v půlce října stejnou ulicí štráduje delegace českých senátorů a spisovatelů, kteří do Nového světa přijeli starou dohodu připomenout.

Akorát situace se změnila a s podzimem trochu nažloutla. Čiřikající špalír lidí vedou zástupci Festivalu spisovatelů Praha, cestou od autobusů spolupořádající univerzity Point Park se baští maličké hamburgery a potomci krajanů z třetího či čtvrtého kolena až na výjimky nemluví česky.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se