Turecká strana zná kvalitu českých dodávek. Vizitek v této zemi zanechaly jak československé, tak české firmy dost. Podílely se na výstavbě zdejší průmyslové základny dodávkami kvalitního průmyslového zboží, technologií a významných investičních celků, například cukrovarů, pivovarů, elektráren nebo závodu na výrobu pneumatik.

Turecko patří mezi významná teritoria českých vývozců a investorů. "Dokazuje to i fakt, že financování českého exportu a investic v Turecku je třetím největším v úvěrovém portfoliu České exportní banky," říká ředitel Odboru exportního financování České exportní banky (ČEB) Pavel Mráz. Podle jeho zkušeností vede tuzemské firmy k silnému zájmu o Turecko hned několik důvodů. Především je to silný potenciál ekonomického růstu i v příštích dekádách a s tím související potřeba navýšení energetických kapacit země. Současně zde funguje akciový trh poskytující příležitosti investorům (úroveň tržní kapitalizace tureckých podniků či bank lze srovnávat se zeměmi EU), je tu rozvinutá korporátní kultura a také zde mohou tuzemské firmy díky zmíněné dlouholeté tradici českého exportu počítat s dobrou konkurenční pozicí. Z pohledu odvětví je o české exportéry zájem ve strojírenství, energetice, ocelářském nebo automobilovém průmyslu.

SVĚTOVÁ DVOJKA V ENERGETICKÉ POPTÁVCE

Historické působení českých firem na tureckém trhu s podporou ČEB začalo už koncem 90. let a úspěšně pokračuje až do současnosti. Právě podpora ČEB a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) často rozhoduje o tom, zda si turecká strana vybere českého dodavatele. Podíl úvěrů poskytnutých ČEB na financování vývozu do Turecka každoročně roste. Stejně jako export Česka do Turecka - jestliže v roce 2006 dosáhl výše 14 915 milionů korun, v roce 2012 už to bylo 33 356 milionů korun. "Ve vztahu k perspektivám exportu do Turecka je pro české firmy rozhodně dobrou zprávou údaj světových agentur, podle nichž Turecko představuje šestý největší trh s elektrickou energií v Evropě. Roční růst energetické poptávky se přitom pohybuje kolem 7 až 8 procent, což je druhý nejrychlejší světový růst. Očekávané investice do rozšiřování kapacit v elektrárenském sektoru se pohybují kolem 3 až 4 miliard dolarů ročně. Stále důležitější je tedy export energetických zařízení, jako jsou turbíny a generátory," potvrzuje Mráz a upozorňuje na dva praktické příklady probíhajících velkých projektů výstavby tepelných elektráren Adularya a Yildizlar, které pro turecké zákazníky realizují české energetické firmy.

ATOMOVÉ ELEKTRÁRNY I GEOTERMÁLNÍ ENERGIE

Turecko navíc plánuje do deseti let změnit svůj energetický mix (cílem je stav: 30 % plyn, 30 % uhlí a lignit, 30 % obnovitelné zdroje a 10 % atomová energie) a především zdvojnásobit své kapacity. O zavedení jádra se jedná od 70. let, ale až před několika lety začaly vznikat plány na výstavbu dvou jaderných elektráren, Akkuyu a SINOP. Velkou perspektivu v rámci nárůstu podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu má i vodní energetika. Turecko totiž disponuje bohatými a různorodými vodními plochami. Boom se očekává také v solární energii. Přestože Turecko disponuje obdobnou intenzitou solárního svitu jako Španělsko, existuje v celé zemi pouze jediná solární elektrárna o kapacitě pouhých 200 kW! Hodně se zde také sází na využití geotermální energie - díky sedmým největším zásobám této energie na světě Turecko plánuje od roku 2020 zahájit až 120 energetických investičních projektů se zaměřením právě na geotermální energii.

ČEB zná Turecko opravdu dobře, má přehled nejen o stavu zdejší energetiky. Proto může v tureckém teritoriu vytvářet pro české vývozce podmínky srovnatelné s podmínkami exportérů z jiných průmyslově vyspělých zemí. Aktuálně tu Česká exportní banka eviduje zvýšený zájem o podporu realizace energetických investičních celků.


Autorka pracuje pro oddělení PR a komunikace, Česká exportní banka
vera.duskova@ceb.cz


Turecké liry.
Foto: Thinkstock