Vyšší daňové úlevy pomohou snížit nedostatek technicky vzdělaných lidí

Česká republika jako průmyslová země po léta nabízí zahraničním investorům mix výhodných podmínek. Mezi nejdůležitější z nich patří strategické umístění v centru Evropy a kvalifikovaná pracovní síla v technických oborech. Zatímco zeměpisná poloha je v Evropě 21. století snad již neměnná, s demografickými a sociálními změnami posledních let hrozí, že generaci techniků odcházející do starobního důchodu bude jen obtížné nahradit.

Zaměstnavatelé si dlouhodobě stěžují na nedostatek kvalifikovaných absolventů pro průmysl. Jednak jich není dost, což v současné době řeší firmy a vlády i v mnoha západních zemích, zároveň mnozí z nich nejsou připraveni na firemní podmínky a technologii. Jedná se jak o vysokoškoláky, tak především o středoškolsky vzdělané odborníky pro střední pozice a kvalifikované řemeslníky. Silně se projevuje pokles demografické křivky, která v těchto letech dosahuje svého dna, dále nepříznivě působí odklon od tradičních technických oborů k humanitním a honba za tituly, což se snaží zvrátit jak sami zaměstnavatelé, tak orgány veřejné správy různými informačními a osvětovými kampaněmi a podporou spolupráce firem a škol.

NĚMECKÝ MODEL U NÁS NENÍ REÁLNÝ

Několik posledních ministrů průmyslu a obchodu si vytklo technické vzdělávání jako svou osobní prioritu, což vedlo k vyšší aktivitě ministerstva v oblasti, která již mnoho let není pod jeho přímým vlivem. Navázali jsme spolupráci se zaměstnavateli, především Svazem průmyslu a dopravy ČR a Hospodářskou komorou ČR, i zástupci akademické sféry z Fóra průmyslu a vysokých škol. V rámci aktivit souvisejících s dalším vzděláváním či financováním rozvoje škol z operačních programů se rovněž setkáváme s řediteli středních odborných škol a spolu s kolegy z ministerstva školství nasloucháme jejich zkušenostem či problémům. Na základě této spolupráce se všemi zmíněnými partnery byla vytipována některá opatření, která byla prosazena do vládních usnesení 20. prosince 2012 (Návrhy opatření vlády pro zlepšení podmínek rozvoje hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti) a 9. ledna 2013 (Nová opatření na podporu odborného vzdělávání). Ta by měla pomoci jak odbornému školství, tak konkurenceschopnosti naší ekonomiky. V posledních letech se velmi mluví o zavádění duálního systému po německém vzoru, což s ohledem na zcela jiný model školského systému i organizace podnikatelů v ceších a zaměstnavatelských svazech není reálné. Co však zcela jistě implementovat chceme, je úzká spolupráce firem a škol a maximální možný podíl praktické výuky přímo na pracovištích. Jedním z opatření, jak toho chceme dosáhnout, je daňové zvýhodnění společností a firem, které se ve spolupráci se školami podílejí na praktické výuce studentů, což by posílení firemní praxe mělo napomoci.

V březnu tohoto roku z iniciativy Svazu průmyslu a obchodu, Hospodářské komory, Fóra vysokých škol a průmyslu a také ministerstva průmyslu a obchodu vznikl poslanecký návrh novely zákona o daních z příjmů, který obsahoval tři opatření. Zvyšoval hranici daňové uznatelnosti motivačního příspěvku, kterému pro zjednodušení říkáme podniková stipendia. Dále nastavil podmínky zvýšených odpisů majetku, který poplatník pořídí a alespoň zčásti bude využívat pro potřeby výuky. Třetím mechanismem byly paušální odpisy, které by kompenzovaly část nákladů souvisejících s pobytem žáků na pracovišti. Poslanecký návrh prošel prvním čtením a rozpoutala se kolem něj intenzivní diskuse. Během projednávání ve sněmovních výborech došlo na intenzivní jednání se zástupci ministerstva financí a ministerstva školství. Výsledný návrh, který se od původního liší především v mechanismu odpisů na žáka (už nejsou paušální, ale odvozují se plynule od počtu hodin v praxi), se objevil hned ve dvou sněmovních tiscích. Vzhledem k rozpadu vlády a rozpuštění Poslanecké sněmovny se již poslanecký návrh nestihl projednat, ale opatření prošla druhým a třetím čtením v komplexní vládní novele daňových zákonů. Ta pak byla Senátem nejprve odmítnuta, ale v říjnu tohoto roku v okleštěné podobě byla schválena jako zákonné opatření Senátu. V tuto chvíli se čeká na potvrzení zákonného opatření nově zvolenou Poslaneckou sněmovnou. Poté by měl být zpracován metodický předpis, aby podnikatelé získali právní jistotu a začali nové mechanismy podpory odborného školství využívat.

PROGNÓZY: JACÍ LIDÉ BUDOU FIRMÁM CHYBĚT

Dnes se setkáváme se středními školami, které mají několik partnerských firem pro každý obor a nemají nejmenší problém umístit žáky na praxi. Perfektním příkladem jsou jižní Čechy, kde je podprůměrná nezaměstnanost a firmy se musí o absolventy často přetahovat. Na druhou stranu v jiných regionech se tuto spolupráci nedaří rozvinout v takové míře. Vycházíme z předpokladu, že ne každé firmě se v současné ekonomické situaci vyplatí investovat čas, peníze, lidi a know-how do přípravy středoškoláka nebo vysokoškoláka přímo na pracovišti. Zároveň ne každá škola dosáhne na investice do vybavení v řádu milionů nebo desítek milionů korun z Evropských fondů, což pak společně vede k tomu, že absolventi se připravují především ve školních dílnách, přinejmenším zčásti na zastaralém a dnešní firemní praxi nevyhovujícím vybavení.

Jak jsem již zmínil, z duálního systému si chceme vzít především vysokou míru praktické výuky v technických oborech středních škol. Školské vzdělávací programy již dnes umožňují do značné míry přizpůsobovat výuku na jednotlivých školách potřebám regionálních zaměstnavatelů. Popularizační kampaně pomalu přinášejí výsledky a některé obory se opět zaplňují. Je tedy na firmách, aby se chopily příležitosti a podílely se na přípravě kvalitních absolventů pro svoji budoucnost, například s využitím daňových zvýhodnění. S tím souvisí i potřeba spolupracovat s krajskými samosprávami a pobočkami Úřadu práce na vytváření prognóz budoucích potřeb trhu práce, aby bylo možné zhruba se čtyřaž pětiletým předstihem upravovat nabídku oborů. Německý model se bez toho neobejde a od letošního školního roku takové prognózy zavádějí na Slovensku.

Vzhledem k tomu, že jednu z nejdůležitějších rolí ve volbě studijního směru a následné kariéry hraje neformální vzdělávání během základní školní docházky, do budoucna uvažujeme o rozšíření daňových odpisů i na jednotlivce pro tuto oblast. Ne všechny aktivity lze zahrnout do daňového přiznání jako dar. Rádi bychom přivedli více odborníků k dobrovolnickým aktivitám v rámci občanských sdružení, která organizují školní a mimoškolní technické kroužky a podobně.

Závěrem musím konstatovat, že ačkoliv jsou daňová zvýhodnění důležitým krokem, o kterém se mnoho let pouze mluvilo a který zaměstnavatelé vítají, jedná se jen o jeden kus mozaiky. Abychom dosáhli společného cíle, jímž je vysoká připravenost absolventů na zaměstnání a naopak minimální absolventská nezaměstnanost, musí spolupracovat všechna zainteresovaná ministerstva, krajské úřady, představitelé škol, zaměstnavatelů i veřejnosti. Domnívám se, že se nám to v poslední době daří, což mě naplňuje jistým optimismem.

Autor pracuje pro Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Co zavádí nová podpora odborného školství, kterou schválil Senát

Zvýšení limitu pro daňovou uznatelnost podnikových stipendií z 2000 Kč na 5000 Kč měsíčně u středoškoláků a z 5000 Kč na 10 000 Kč u vysokoškoláků.

Odečitatelnou položku ve výši 200 Kč na žáka/studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka.

Dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání v závislosti na míře jeho využití pro tento účel.

České firmy si často stěžují na nedostatek mladých kvalifikovaných řemeslníků. Na ilustračním snímku je student ve firmě Gerresheimer v Horšovském Týně, která produkuje plastové výrobky pro farmacii.
Foto: HN - Lukáš Bíba