Kromě pravidelných štědrovečerních koncertů dozorci na Robben Islandu zřídkakdy přimhouřili oči a dovolili politickým vězňům včetně Nelsona Mandely, aby si při práci v kamenolomu zpívali.

Zato exiloví hudebníci svá malá torpéda proti jihoafrickému apartheidu vysílali vytrvale: trumpetista Hugh Masekela už v šedesátých letech, průkopník rapu Gil Scott-Heron pak v letech sedmdesátých. Zbytek západní pop-music se k nim připojil teprve v osmé dekádě, avšak od té chvíle se kampaň za propuštění muže řečeného Madiba vedla ze všeho nejviditelněji hudbou.

Jejím křesacím kamenem byla tvář nikoliv Mandelova, nýbrž aktivisty za lidská práva Stephena Bika, kterého bílí policisté v Jižní Africe roku 1977 utloukli k smrti. Bika do dějin zapsala píseň, kterou napsal Peter Gabriel a skrze niž se o situaci v Jižní Africe dozvěděli členové irské kapely U2. Ti pak jako vůbec první zasvětili celé své turné boji proti apartheidu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se