V Emirátech se uplatní firmy zejména z oblasti strojírenství a elektroniky

Spojené arabské emiráty jsou otevřenou ekonomikou s vysokou úrovní HDP na obyvatele. Hospodářský růst země je založen na petrochemickém průmyslu, respektive těžbě ropy. I v současné době ekonomika roste, což je podporováno vyššími cenami ropy.

Spojené arabské emiráty si dlouhodobě drží ratingové ohodnocení Aa2 se stabilním výhledem. Moody's oceňuje oživení trhu s nemovitostmi a více diverzifikovaný soukromý sektor. Odhaduje růst úvěrů o 7-10 %, i díky zvýšené spotřebitelské důvěře a podpoře spotřeby. S největší pravděpodobností bude klesat podíl problémových úvěrů. V roce 2012 přebytek běžného účtu platební bilance zaznamenal nárůst o 30,3 %.

SPOLUPRÁCE ARABSKÝCH STÁTŮ

Kvůli obavě ze slabého postavení v regionu se řada zemí spojila v Radě pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC). Kromě této obavy byly akcelerátorem dohody i ekonomické motivy. Iniciátorem vzniku rady byla Saúdská Arábie, mezi další členy patří právě Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Omán, Kuvajt a Katar. Jedná se tak o teritorium reprezentující 38 % zásob světové ropy.

V roce 2003 byla vyhlášena celní unie, její praktická realizace však zatím zaostává oproti původním plánům. Narušení vztahů v rámci společenství způsobilo i podepsání smlouvy o volném obchodu mezi Bahrajnem a USA.

Od roku 2008 funguje v rámci rady společný trh a jednotliví členové se dohodli na několika krocích, které by měly vést k zefektivnění obchodní spolupráce. Mezi tyto kroky patří například společný celní sazebník, společné celní předpisy a odstranění všech tarifních a netarifních překážek. Realizace těchto reforem přinesla okamžitý pozitivní efekt v podobě meziročního nárůstu toku zboží v rámci GCC o 20 %. Dalším krokem ke společné integraci bylo v roce 2009 ustanovení měnové rady, která měla být prvním krokem ke vzniku měnové unie. Výhled přijetí společné měny byl ale dlouhý, předpokládalo se šest i více let. Omán a Spojené arabské emiráty nakonec svůj zájem o vstup do měnové unie nadále nedeklarovaly. Vzhledem k rostoucímu cestovnímu ruchu a z něj plynoucího sílícího sektoru služeb se státy dohodly na jednotném vstupním turistickém vízu pro cizince, které by mělo být vydáváno již v roce 2014.

ZMENŠUJÍCÍ SE ZÁVISLOST NA ROPĚ

Ve srovnání s ostatními zeměmi uskupení GCC není závislost Spojených arabských emirátů na těžbě ropy tak značná a v tomto ohledu patří zemi primát mezi státy GCC, kdy během posledních dvou dekád snížila svou závislost na těžbě ropy nejvýrazněji z celého uskupení. V roce 2010 činil nepetrochemický podíl na HDP celého GCC 51 %, zatímco stejný ukazatel v témže roce v Emirátech dosáhl 66 %. Stát se také snaží svou průmyslovou výrobu více diferencovat.

OBCHODNÍ SPOLUPRÁCE

Stejně jako ostatní země regionu jsou i Spojené arabské emiráty upozorňovány na problém zaměstnanosti a produktivity práce. Statní příslušníci Emirátů (respektive jiných států skupiny GCC) jsou zaměstnáváni ve státní správě, manuální práce s vyšší fyzickou náročností vykonávají ve velké míře přistěhovalci. Sektor veřejné správy tak narůstá a snižuje se produktivita práce. Na to upozorňuje i Mezinárodní měnový fond, který doporučuje zavést komplexní reformy (například omezení mezd ve veřejném sektoru, zavedení cílové dotace mezd v soukromém sektoru). Emiráty se snaží tuto problematiku řešit vyšší podporou soukromého sektoru a snahou o tvorbu nových pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. S tím je spojen požadavek na zvyšování vzdělávání.

Spojené arabské emiráty upevňují hospodářskou spolupráci i s jinými zeměmi než ze skupiny GCC. S Tureckem uzavřely memorandum o porozumění, na jehož základě se očekává zdvojnásobení objemu obchodu těchto zemí na 10 miliard dolarů ročně, navýší se i objem investic (v roce 2012 byla hodnota tureckých investic v Emirátech 6 miliard dolarů).

Ve Spojených arabských emirátech se očekávají zejména masivní výdaje na zlepšení dopravní infrastruktury. Utužuje se i obchodní výměna s Čínou a s Indií, a to díky jejich zvýšené poptávce po ropných produktech. Během následujících pěti let se zvýší kapacita těžby ropy na 3,5 milionu barelů denně. Dalším důležitým vývozním artiklem je hliník, 92 % výroby je vyváženo do Japonska a Číny. Do provozoven na zpracování hliníku investuje vláda, cílem je pokrýt 10 % světové spotřeby. Z toho důvodu se připravuje nový komplex EMAL v Abú Dhabi, jehož výrobní kapacita bude 1,2 milionu tun ročně. Kromě ropných produktů je zpracováván i zemní plyn, který najde využití v tepelných elektrárnách či odsolovacích jednotkách. Dominantním zpracovatelem zemního plynu na trhu je nizozemsko-emirátské konsorcium Borouge.

PŘÍLEŽITOSTI NA TRHU

Na trhu Spojených arabských emirátů se na základě dostupných informací z hlediska českého vývozu daří nejvíce komoditám z oboru strojírenství. Vzhledem k velkým finančním objemům zakázek je pro české výrobce snazší cesta formou subdodávky. K zavedenému oboru na trhu Spojených arabských emirátů patří také sklářství, bižuterie a šperky (společnost Preciosa má svou pobočku v Dubaji).

Mezi další úspěšné obory patří elektronika a elektromechanika (například společnost Kopos, pokud do této kategorie zahrneme i služby v oblasti IT, pak i například společnost Ales FZCO), dále slévárenství a hutnictví, jemná mechanika a optika.

Václav Hofman
centrum informačních služeb, CzechTrade

Barometr exportních příležitostí ukazuje, které obory jsou ve Spojených arabských emirátech pro české exportéry nejperspektivnější (zelená barva).
grafika: czechtrade

České společnosti Preciosa se ve Spojených arabských emirátech daří, svou pobočku má v Dubaji. Na snímku je dubajský Address Hotel, do kterého firma dodala svítidla, křišťálové záclony a závěsy či téměř 3000 váz.
foto: preciosalighting.com