V otázce posuzování smluv společností Bezreklamky a UP Promotion rozhodovaly soudy nejednotně. Sporné byly především otázky, zda dohoda stran o tom, že se závazkový vztah bude řídit obchodním zákoníkem, je platná, dále o jaký typ smlouvy jde a zda jsou některá ujednání smlouvy neplatná. Nejvyšší soud proto přijal sjednocující stanovisko.

„Nejvyšší soud přijal pro sjednocení soudní praxe právní názor, že takto uzavírané smlouvy jsou neplatné, jsou tedy uzavřené v rozporu s obchodním zákoníkem,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.

Konkrétně pak Nejvyšší soud konstatoval, že zmíněné smlouvy o propagaci reklamní plochy jsou smlouvy nepojmenované, jimiž se zakládají závazkové vztahy, o kterých se účastníci dohodli platně, že se budou řídit obchodním zákoníkem.


Za neplatné pak Nejvyšší soud považuje například sjednané povinnosti klienta zaplatit smluvní pokutu či náklady na písemnou upomínku. Dále jsou neplatná také ujednání o odlišné účinnosti výpovědi smlouvy pro každou ze smluvních stran nebo ujednání o nevratnosti plnění, které poskytl klient bez ohledu na důvod, pro který dojde k předčasnému ukončení smlouvy tam, kde však zákon vrácení vzájemně poskytnutého plnění předpokládá.
Klienti firem Bezreklamky a UP Promotion se také domáhají vrácení peněz pomocí hromadné žaloby.

Související