Kde pramení Amazonka?

Možná poslední velký geografický objev planety učinili na přelomu tisíciletí čeští vědci. Při dvou expedicích pod vedením geografa a hydrologa Bohumíra Janského totiž určili celou pramennou oblast Amazonky. A přepsali tím učebnice, protože až do devadesátých let se mělo za to, že nejdelší řekou světa je Nil. Po přesném zaměření Čechů, kteří jsou také autory této mapy pramenné oblasti v jihoperuánských Andách, se na špici dostala Amazonka. I když výsledek přelomové expedice vlastně jednoznačný není: Amazonka má čtyři zdrojnice (Carhuasanta, Ccaccansa, Apacheta, Sillanque), mezi nimiž je jen minimální rozdíl. Pro zajímavost - nejvzdálenějším místem, odkud se kapka vody může dostat do Atlantiku je hřeben Nevado Mismi, na jehož úpatí pramení Carhuasanta.

Amazonka, jež na své cestě k Atlantiku překoná přes 7000 km, má většinu svého povodí na území Brazílie - 62 procent. I to by mohl být jeden z důvodů k návštěvě země, kterou redakce Lonely Planet zařadila mezi Destinace roku 2014. O Brazílii i dalších místech čtěte v hlavním tématu magazínu.

100 tis.
delta Amazonky

Přes 100 tisíc km2 má jedna z největších říčních delt světa, která začíná už 350 km od Atlantského oceánu.

1693
objev pramene

První objev pramene Amazonky má na svědomí jezuita Samuel Fritz z Trutnova. Za hlavní pramen označil řeku Maranón, dalších 300 let se na tom nic neměnilo.

Zdroj: Bohumír Janský a kol.: K pramenům Amazonky, Ottovo nakladatelství 2004, Shutterstock